Satelit NASA zachytil loňskou megatsunami. Zvedla vlnu vysokou dvě stě metrů

Vědci stále studují obří tsunami, která se přelévala vloni v září vlnami grónského fjordu. Vědci z NASA zjistili, že nad oblastí náhodou v té době prolétala družice, která je schopná měřit výšku vodní hladiny. Teď ukázali, co naměřila.

Vloni v září zaznamenaly přístroje po celém světě zvláštní seismický signál. Jeho vlastnosti neodpovídaly zemětřesení, protože se pravidelně zesiloval co 90 sekund. A hlavně trval nezvykle dlouho, celých devět dní. Pak zmizel a už se znovu nikdy neobjevil. Vědci mu začali říkat USO, neidentifikovaný seismický objekt.

Mezinárodní tým 68 vědců začal okamžitě hledat možné příčiny – a letos v září je našel. Signál byl podle něj způsobený masivním sesuvem půdy ve východogrónském fjordu, který vyvolal obří, bahnitou vlnu tsunami. Vědci to popsali v odborném časopise Science. A teď to potvrdila americká agentura NASA, která našla o události záznamy v jednom satelitním pozorování.

Co se stalo v Grónsku, mělo následky všude

Do Dicksonova fjordu se před rokem sesunulo více než 25 milionů kubických metrů kamení a ledu. Tento fjord, který je součástí sítě kanálů na východním pobřeží Grónska, je hluboký asi 540 metrů a široký 2,7 kilometru – jeho stěny přesahují výšku 1800 metrů. To znamená, že tato hmota padala do vody někdy i z výšky Sněžky.

Protože k této události došlo daleko od otevřeného oceánu, v podstatě v uzavřeném prostoru, měla energie tsunami jen omezenou možnost rozptýlit se. Díky tomu se vlna pohybovala sem a tam – překonala fjord vždy jednou za 90 sekund. Podobně jako třeba vlna, kterou člověk udělá ve vaně.

Na vizualizaci dat barvy směrem ke světlejšímu konci stupnice označují vyšší hladinu vody a tmavší barvy nižší než normální hladinu. Z údajů vyplývá, že na některých místech podél severní strany fjordu byla hladina vody až o 1,2 metru vyšší než na jihu.
Zdroj: NASA

Loňská megatsunami se obešla bez obětí. Jediné, co zničila, byla nedaleká vojenská základna. Obří vlna dosáhla podle stop poškození, které po sobě zanechala, výšky až 200 metrů, což zhruba odpovídá výšce Žižkovské věže, která je nejvyšší budovou v Praze.

Nový výzkum

Poté, co vědci v září oznámili, že vědí, co se stalo, podívali se experti z NASA detailně na to, co nasnímal jeden ze specializovaných přístrojů, které má agentura na oběžné dráze. Družice SWOT měří z výšky asi 900 kilometrů pomocí sofistikovaného přístroje výšku téměř veškeré vody na zemském povrchu, včetně oceánu a sladkovodních jezer, nádrží a řek. A vidí i do fjordů.

„Rozlišení radaru KaRIn je dostatečně citlivé na to, aby mohl provádět pozorování i mezi relativně úzkými stěnami fjordu,“ uvedli experti z týmu, který se o satelit stará. Žádný jiný přístroj, který hladiny oceánů a moří sleduje, by tohoto úkolu nebyl schopný. Vědci pak srovnali měření ze 17. září 2023, tedy den po sesuvu s měřeními provedenými za normálních podmínek o několik týdnů dříve, 6. srpna 2023.

Souvislost se změnou klimatu

Vlna se vzedmula kvůli tomu, že roztál led, který stabilizuje kamení kolem. Je to přirozený proces – je logické, že se odehrál právě v září, kdy je led po létě nejvíc natátý. Vědci ale varují, že podobné události se vzhledem k rychlejšímu tání grónských ledovců v důsledku klimatické změny mohou stávat častěji.

Podobné události, ačkoli v menším rozsahu, zaznamenali odborníci už několikrát. Například v roce 2017 pád laviny kamení do fjordu Karrat vyvolal tsunami, která zaplavila vesnici Nuugaatsiaq, kde zničila 11 domů a zabila čtyři lidi. Takové megatsunami mohou dosahovat výšky až několik stovek metrů. Příkladem je megatsunami v aljašské zátoce Lituya, která v roce 1958 po sesuvu půdy dosáhla výšky přes 520 metrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 35 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 14 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 16 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 16 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 18 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.