Sezona hurikánů byla letos výjimečná. I tím, že USA žádný nezasáhl

Americké úřady pro letošek předpovídaly nadprůměrnou hurikánovou sezonu. Ta teď končí a ve skutečnosti byla spíše podprůměrná. A v mnoha ohledech velmi výjimečná.

Přesně 30. listopadu oficiálně skončí hurikánová sezona v Atlantiku. Ta letošní přinesla třináct tropických bouří, které dostaly jména na písmena od A do M. Pět jich zesílilo do stadia hurikánu s rychlostmi větru přesahujícími 118 kilometrů za hodinu a tři z nich pak dosáhly intenzity silného hurikánu s větrem o síle alespoň 185 kilometrů za hodinu.

Ve srovnání s dlouhodobým průměrem skončila letošní sezona jako mírně podprůměrná – průměr je 14,4 bouře, 7,2 hurikánu a 3,2 silného hurikánu. Zajímavé je, že prakticky všechna předpovědní centra očekávala o něco aktivnější sezonu s alespoň sedmi hurikány, což se ale nenaplnilo.

Jména hurikánů letošní atlantické sezony
Zdroj: NOAA

Tři „superhurikány“, ale žádný v USA

I přes poněkud nižší počty měla letošní hurikánová sezona některé zajímavé až výjimečné rysy. Poprvé za deset let totiž ani jeden hurikán nezasáhl kontinentální oblast Spojených států, což je zejména po loňské sezoně s ničivými údery hurikánů Milton nebo Helene pro USA vítaná změna.

Pro letošní rok bylo rovněž typické střídání období s relativním klidem a období s bouřlivou činností a vznikem až velmi silných hurikánů. Letošní sezona vygenerovala hned tři „superhurikány“, tedy hurikány s nejvyšším, pátým stupněm intenzity podle Saffirovy-Simpsonovy stupnice, což znamená, že rychlost větru v nich přesáhla 252 kilometrů za hodinu. Dosud se přitom stalo pouze jednou, že během jedné sezony v Atlantiku vznikly více než dva hurikány páté kategorie.

První tropická bouře, Andrea, vznikla 23. června, následovaná poměrně záhy bouřemi Barry a Chantal. Barry způsobil povodně na východě Mexika a okolí, navíc svou vlhkostí následně přispěl k extrémním srážkám při bouřkové situaci nad Texasem, která 4. července vyústila v tragické povodně s více než stovkou obětí. Tropická bouře Chantal byla jedinou tropickou níží (ale nikoliv hurikánem), která letos přímo zasáhla území USA a do Severní Karolíny přinesla vydatné deště a následné záplavy.

Prvním hurikánem sezony se před polovinou srpna stala Erin, ještě předtím ale jako tropická bouře přinesla přívalové deště a povodně, které si na ostrově Sao Vicente vyžádaly devět obětí. Severovýchodně od Portorika zesílila Erin na pátý stupeň, a i když vyvolané proudy a vlny zasáhly karibské ostrovy i části východních USA, přímého zásahu byly tyto oblasti ušetřeny. Erin mimochodem zesílila velmi rychle, během 24 hodin stoupla rychlost větru o téměř 130 kilometrů, což je páté nejrychlejší tempo v historii, a tlak klesl o 83 hektopascalů, pro tento parametr jde o třetí nejrychlejší pokles.

Vzápětí po zániku hurikánu Erin sice vznikla bouře Fernand, ale následovalo nezvykle dlouhé období klidu v části sezony, která bývá naopak zpravidla nejaktivnější. Klid prolomil silný hurikán Gabrielle po 17. září, který – ale až jako slábnoucí tropická bouře – zasáhl Azorské ostrovy a jeho zbytky pak doputovaly na Pyrenejský poloostrov. Tam mimochodem přispěly k významným povodním na východě Španělska, především v oblasti Valencie.

Druhým hurikánem, který dosáhl pátého stupně, byl Humberto, který vznikl v poslední dekádě září, ale na své cestě také víceméně minul obydlené oblasti. K rušnému konci září přispěl ještě hurikán Imelda, která ale větší škody napáchala ještě jako tropická bouře či deprese v severní části Karibiku, kam přinesla vydatné deště a povodně.

Výjimečná Melissa

Vrchol této hurikánové sezony přišel koncem října, kdy se vytvořila letošní z hlediska dopadů nejničivější tropická cyklóna – Melissa. Mimořádně teplá voda Karibského moře dosahující hodnot kolem třiceti stupňů Celsia se podepsala na výrazném zesílení Melissy. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem byl povrch moře asi o 1,3 stupně teplejší, což je v kontextu tropických moří výrazná anomálie. Přitom tak teplá byla voda v nezvykle tlusté vrstvě přesahující šedesát metrů.

Jinými slovy, Melissa měla mimořádně velký zdroj energie pro svůj vývoj. A to se projevilo i mimořádně výrazným a rychlým prohloubením systému. Během pouhých osmnácti hodin se z tropické bouře s rychlostmi větru kolem 110 kilometrů za hodinu stal hurikán čtvrté kategorie s rychlostmi větru kolem 225 kilometrů.

Následně se systém ještě dále prohloubil natolik, že tlak vzduchu klesl na 892 hektopascalů, což z Melissy činí třetí až čtvrtý nejsilnější hurikán v Atlantiku ve známé historii. Rovněž se stala nejsilnějším atlantským hurikánem při přechodu na pevninu. Maximální rychlosti větru dosáhly 295 kilometrů za hodinu, nárazy pak zhruba 345 kilometrů za hodinu.

Přesná předpověď

Působivá byla ale i kvalita předpovědi jejího postupu ze strany amerického Národního hurikánového centra (NHC). Čtyři dny před úderem hurikánu Melissa na Jamajku předpovědělo NHC postup hurikánu nad západní Jamajku, přičemž rozdíl v dráze předpovědi byl nakonec jen asi dvacet kilometrů. Současně šlo o první případ, kdy NHC předpovědělo, že hurikán dosáhne intenzity kategorie pět z tak nízké počáteční intenzity v době, kdy byla předpověď poprvé vydána.

Melissa za sebou na Jamajce zanechala totální spoušť. Nicméně ničivý úder pocítily i části východní Kuby a přívalové deště s povodněmi zasáhly také Haiti a Dominikánskou republiku. Celkový počet obětí přesáhl stovku. Za to, že nebyl větší, vděčí obyvatelé ostrovů mimo jiné i výše zmíněné přesné předpovědi, která umožnila včasnou a spolehlivou evakuaci, případně brzké varování v ohrožené oblasti.

Dodejme, že v neděli končí také sezona hurikánů nad východním Pacifikem. Těch bylo letos nadprůměrné množství – vzniklo tam dvacet bouří, jedenáct z nich zesílilo do hurikánu a čtyři do silného hurikánu. Nejsilnějším z hlediska nejnižšího tlaku byl hurikán Erick (s tlakem 944 hektopascalů a rychlostmi větru 220 kilometrů), který vznikl v polovině června a zasáhl jako silný hurikán jihozápadní oblasti Mexika, kam přinesl zejména vydatné deště a následné povodně, které si vyžádaly 24 obětí. Většina tropických systémů se nicméně obešla bez přímého úderu na pevninu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 5 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 12 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...