Šimpanzi holdují alkoholu. Potvrzují hypotézu „opilé opice“

Před dvaceti lety přišli vědci s hypotézou opilé opice, která říká, že předkové člověka pravidelně konzumovali v potravě tolik alkoholu, že ho mají lidé rádi dodnes. Teď tuto teorii podpořily dosud nejsilnější důkazy. Primatologové popsali, že průměrný šimpanz si dá denně „tři panáky“ alkoholu.

Šimpanzi si užívají alkohol podobně jako lidé, a to dokonce i množstvím. „Ve všech lokalitách konzumují samci a samice šimpanzů ve své stravě asi čtrnáct gramů čistého etanolu denně, což odpovídá jednomu standardnímu americkému alkoholickému nápoji,“ řekl Aleksej Maro z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Když se to přepočítá na hmotnost šimpanzů a evropské standardní míry alkoholických nápojů, je to tolik, jako by průměrný šimpanz vypil asi tři evropské panáky nebo ekvivalent tří velkých piv denně.

Nejbližší příbuzní člověka alkohol získávají z ovoce, které obsahuje etanol, zejména toho přezrálého. Jedí ho přitom tolik, že je zřejmě alkohol běžnou součástí jejich stravy. A pravděpodobně byl i součástí stravy Homo sapiens.

Jednoduchá matematika

Maro zkoumal vzorky ovoce, které šimpanzi jedli, na dvou místech, kde žijí: v Ngogo v Ugandě a Taï na Pobřeží slonoviny. Průměrně obsahovalo 0,26 procenta alkoholu. Podle primatologů přitom šimpanzi denně sežerou asi 4,5 kilogramu ovoce.

„Šimpanzi denně konzumují pět až deset procent své tělesné hmotnosti ve zralém ovoci, takže i nízké koncentrace alkoholu vedou k vysokému dennímu celkovému množství – tedy dosti významné dávce alkoholu,“ řekl profesor Robert Dudley z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Tito primáti ovoce konzumují celý den a nevykazují přitom podle Mara žádné zjevné známky intoxikace. Toto neustálé vystavení alkoholu ale znamená něco mnohem zajímavějšího než jen humornou interpretaci: „Šimpanzi jsou pořád opilí.“ Naznačuje totiž, že společní předkové lidí a šimpanzů byli každodenně vystaveni alkoholu z kvasícího ovoce. A byli na to tedy velmi dobře adaptovaní.

Dnes tyto látky strava šimpanzů v zajetí neobsahuje a alkohol vlastně není ani součástí běžné každodenní stravy většiny lidí. Je tedy možné, že lidé dnes pijí alkohol právě proto, že jsou na něj evolučně zvyklí z dob, kdy ještě ani nebyli lidmi? Přesně to si Maro myslí.

„Šimpanzi konzumují podobné množství alkoholu, jako bychom konzumovali my, kdybychom denně jedli fermentované potraviny,“ vysvětlil Maro. „Lidská přitažlivost k alkoholu pravděpodobně vznikla z tohoto stravovacího dědictví našich společných předků se šimpanzi.“

Hypotéza „opilé opice“

S touto hypotézou poprvé přišel právě profesor Dudley, a to už na začátku jednadvacátého století. Před jedenácti lety o tom napsal knihu: „The Drunken Monkey: Why We Drink and Abuse Alcohol“ (Opilá opice: Proč pijeme a zneužíváme alkohol). Tato hypotéza „opilé opice“ vyvolala mezi řadou expertů odpor – hlavně pro nedostatek důkazů, že by šimpanzi a další primáti konzumovali takové množství alkoholu, aby to vyvolalo touhu po alkoholu i u současných lidí.

V průběhu let ale tato hypotéza získávala stále více příznivců, zejména kvůli tomu, že s tím, jak se vědci stále více zajímali o stravu šimpanzů ve volné přírodě, získávali více náznaků toho, že se jim alkohol do těl opravdu z ovoce dostávat musí.

A přišly i důkazy z experimentů v zoologických zahradách: vědci z Dartmouth College v roce 2016 popsali, že když lemurům nabídli šťávy s různým obsahem alkoholu, preferovala zvířata ty s nejvyšším obsahem alkoholu a později se znovu dožadovala právě jich.

Sběr vzorků moči – s deštníkem

Za zmínku stojí i náročnost Marova výzkumu a způsob, jakým musel získávat v terénu důkazy pro svou studii. Vědec ve spolupráci s kolegy sbíral ve dvou výše popsaných lokalitách nepoškozené, čerstvě spadlé ovoce pod stromy, které nedávno obírali šimpanzi.

Každý vzorek zabalili do vzduchotěsné nádoby, popsali a zamrazili, aby tak zabránili dalšímu zrání. V laboratoři pak určili obsah alkoholu v plodech. Zajímavé bylo, že největší obsah alkoholu mělo právě ovoce, jehož sběrem trávili šimpanzi nejvíc času. Maro poznamenal, že skupiny samců šimpanzů se často shromažďují v korunách jednoho z těchto stromů, aby se najedly ovoce, než se vydají na hlídku na hranice své komunity: skoro jako když si lidští vojáci „dodávali odvahy“ před bojem.

Maro ve výzkumu pokračuje. Letos v létě se pokusil o ještě náročnější studii – rozhodl se, že získá vzorky moči od šimpanzů ve volné přírodě. Z ní chce zjistit, kolik alkoholu obsahuje, a jak ho tedy primáti metabolizují. Využil toho, že zvířata močí v noci, když spí na stromech. Tento náročný úkol vyžadoval jednak odvahu, ale také deštník. V současné době tato data podle univerzity analyzuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 7 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 14 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...