Situace je až depresivní, říká o sporu Harvardu s Trumpem vědkyně

Vědkyně Katarína Pšenáková působící v Praze studovala až do loňského roku na Harvardově univerzitě v Bostonu, kde má stále řadu kontaktů. Popsala, jak akademici vnímají spory s administrativou Donalda Trumpa a jaké to má dopady na vědu.

Federální soud v USA v úterý předběžným opatřením zakázal Trumpově vládě bránit zahraničním studentům mířícím na Harvardovu univerzitu ve vstupu do země. Soudkyně Allison Burroughsová konstatovala, že případ se týká ochrany základních ústavních práv, jako jsou svoboda myšlení, vyjadřování a projevu, z nichž „každá je pilířem funkční demokracie a základní pojistkou proti autoritářství“.

Donald Trump se domnívá, že by jeho vláda mohla s univerzitou uzavřít dohodu ještě tento týden, i nadále prestižní instituci ale tvrdě kritizuje za to, že se staví proti politickým požadavkům Bílého domu.

Na Harvardově univerzitě v tomto roce studovalo asi 6800 zahraničních studentů, což představuje přibližně 27 procent celkového počtu. Jedná se podle agentury AP o studenty z více než stovky zemí, přičemž většina studuje magisterské či doktorské obory. Zákaz studia by pro univerzitu představoval velkou akademickou i finanční ztrátu.

Deprese a obavy

Jednou ze studentek byla ještě loni i vědkyně Katarína Pšenáková. O atmosféře na univerzitě vyprávěla v rozhovoru pro Českou televizi.

„Situace není úplně ideální. Řekla bych, že někdy je až depresivní,“ uvedla badatelka, která je v současnosti vedoucí laboratoře biologie na IOCB Tech v Praze. „Mí kolegové a kamarádi, kteří jsou tam na víza, se bojí, co se stane. Může se stát, že z ničeho nic budou muset ukončit studium, ztratí práci a budou muset opustit zemi,“ popsala některé ze zkušeností svých přátel.

Nahrávám video

Negativně to podle ní působí i na samotný výzkum, situace dopadá i na americké studenty. „Hrozí jim, že jim odejde polovina týmu, takže se výzkum nedokončí, experimenty neproběhnou, jak by měly,“ vysvětluje.

Akademici v rozhovorech mluví podle zahraničních agentur o tom, jaký strach na slavné univerzitě v současné době panuje. Stejnou atmosféru zaznamenala i Pšenáková. „Největší strach je z cestování, když člověk vycestuje a chtěl by se pak vrátit. Z toho, co se stane na hranicích, když agenti zjistí, že má člověk vízum právě z Harvardu. Mají strach z kontrol batohů, telefonů,“ komentuje vědkyně.

Antisemitismus a Harvard

Trump vede spor nejen s Harvardem, ale také s dalšími americkými univerzitami. Vysoké školy opakovaně obvinil z toho, že umožňují na své půdě šířit antisemitismus a že upřednostňují cizince z nerovnostářských zemí před Američany. Mluvčí Bílého domu Abigail Jacksonová označila Harvard za semeniště protiamerických, antisemitských a teroristických agitátorů. Škola tato nařčení již dříve popřela.

„Působila jsem na lékařské fakultě a podle mých židovských kolegů tam nikdo antisemitismus nepociťoval,“ přiblížila Pšenáková. Na konci roku 2023 tam podle ní na hlavním kampusu probíhaly propalestinské demonstrace, což je hlavní argument, o který Trump opírá své výčitky směrem k univerzitě. Podle vědkyně univerzita polevila, když demonstrace povolila.

„Začala jsem studovat během předešlé Trumpovy vlády. Za vlády prezidenta Bidena byla pro zahraniční studenty situace lepší, bylo snadnější získat víza a určitě tam nebyl strach z cestování, který tam je v současné době,“ srovnává Pšenáková přístup obou administrativ.

Podle ní se na Harvardu ví, že komunikace mezi americkou vládou a univerzitou probíhá. Spor podle ní ale není omezený jen na „pouhý Harvard“, ale i na celý obor biochemie. „Situace v biotechu je nejistá. Odráží se to i na akciích, které stoupají a klesají. Podle toho, co jsem slyšela, tak řada biotechnologických firem v Bostonu (místo, kde Harvardova univerzita sídlí, pozn. red.) má stop stav, takže nenabírají nové zaměstnance, studenty, stážisty, ani vědce,“ dodává vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...