Škrkavky, hlístice, lamblie. Římští vojáci byli plní parazitů

O výkonech římských legionářů už od starověku kolovaly doslova legendy. Se čtyřiceti kilogramy výstroje dokázali bez problémů urazit při zrychleném pochodu až čtyřicet kilometrů denně – a pak ještě rozdrtit protivníka. Nová archeologická data ukazují, že to zvládli, i když je trápila spousta chorob.

Analýza kanalizace z římské pevnosti Vindolanda, nedaleko Hadriánova valu v Británii, ukázala, že její obyvatelé byli prokazatelně nakaženi nejméně třemi druhy střevních parazitů – škrkavkami, hlísticemi a lambliemi.

Zbytky pevnosti Vindolanda
Zdroj: Vindolanda Trust

Všechny tři druhy parazitů se šířily (a dodnes šíří) lidskými výkaly při nedostatečné hygieně, kontaminací potravin, nápojů nebo rukou. Škrkavky mohou měřit dvacet až třicet centimetrů, hlístice druhu tenkohlavec lidský asi pět centimetrů a lamblie jsou mikroskopičtí paraziti pouhým okem prakticky neviditelní.

Všechny tři druhy parazitů mohou způsobovat poměrně vážné zdravotní problémy. A zejména lamblie, které vyvolávají prudké průjmy, mohou napomáhat šíření dalších parazitů. A právě o nich až doposud vědci neměli z doby římské v Anglii žádné důkazy.

Hráz proti barbarům

Pevnost Vindolanda ležela v severní Anglii, poblíž slavného Hadriánova valu. Masivní zdi vybudované ve druhém století našeho letopočtu na obranu před útoky „barbarských“ kmenů ze severu sloužily říši dvě stě let.

Hadriánův val se táhne z východu na západ od Severního moře k Irskému moři a byl postaven s pevnostmi a věžemi rozmístěnými v pravidelných rozestupech. Bránila ho řada pěchotních, lučištnických a jezdeckých jednotek z celého Římského impéria.

Právě Vindolanda se stala skvělým místem pro studium římské minulosti – ve vodou nasáklé půdě se zachovala spousta důkazů o tom, jak tam legionáři žili. A dokonce se našly i dřevěné tabulky, jež to přímo popisují.

Do nitra latríny

Tentokrát ale vědce nezajímalo, co procházelo myslí legionářů, nýbrž jejich střevy. To prozradila analýza usazenin z kanalizačního potrubí vedoucího z latrínového bloku v lázeňském komplexu ze třetího století našeho letopočtu.

Společný výzkum archeologů z Oxfordu a Cambridge odebral padesát vzorků sedimentu podél kanalizačního potrubí latríny, které měřilo přibližně devět metrů a odvádělo odpad do potoka severně od lokality. Mezi artefakty nalezenými v potrubí byly římské korálky, keramika a zvířecí kosti.

Mikroskopická analýza našla starověké pozůstatky vajíček parazitických červů, kteří infikují lidi a jiná zvířata. Ukázalo se, že asi 28 procent vzorků obsahovalo vajíčka škrkavek nebo bičíkovců. Jeden vzorek obsahoval zbytky obou druhů, proto jej vědci analyzovali pomocí techniky zvané ELISA, při které se protilátky vážou na proteiny produkované jednobuněčnými organismy, a našli stopy po třetím parazitovi – lamblii.

Vejce škrkavky nalezené v římské pevnosti
Zdroj: Parasitology

Pandemie parazitů

„Tři druhy parazitů, které jsme objevili, mohly u některých římských vojáků vést k podvýživě a způsobovat průjem,“ shrnula Marissa Ledgerová, která vedla cambridgeskou část studie. „Římané sice věděli o existenci červů ve střevech, ale jejich lékaři nemohli proti infekci nic moc dělat, ani pomoci těm, kteří trpěli průjmem, což znamenalo, že příznaky mohly přetrvávat a zhoršovat se. Tyto chronické infekce pravděpodobně oslabovaly vojáky a snižovaly jejich bojeschopnost.

Hlavní autor studie Piers Mitchell z McDonaldova institutu pro archeologický výzkum v Cambridge vysvětlil dopady na armádu: „Někteří vojáci mohli vážně onemocnět dehydratací během letních epidemií giardiózy, která je často spojena s kontaminovanou vodou a může infikovat desítky lidí najednou. Neléčená giardióza může trvat týdny a způsobit dramatickou únavu a úbytek hmotnosti.“

Přítomnost parazitů přenášených fekálně-orálně, které archeologové našli, podle něj naznačuje, že podmínky byly příznivé i pro další střevní patogeny, jako jsou salmonella a shigella, které mohly vyvolat další epidemie.

Převaha fekálně-orálních parazitů ve Vindolandě je podle vědců podobná jako v jiných římských vojenských lokalitách, například v Carnuntu v Rakousku, Valkenburgu na Rýnu v Nizozemsku a Bearsdenu ve Skotsku. Městské lokality, jako je Londýn a York, měly rozmanitější spektrum parazitů, včetně rybích a masových tasemnic.

Vindolanda měla na svou dobu velmi hygienický kanalizační systém, ani to ale nedokázalo zabránit tomu, aby se vojáci a další obyvatelé pevnosti nakazili těmito parazity. Studium starověkých parazitů vědcům pomáhá poznat patogeny, které infikovaly naše předky, jak se tyto nemoci lišily od současných i jaký vliv měly na jejich šíření dobové podmínky. V důsledku to může pomoci i současnému boji proti parazitům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěPrvní rekord padl už před devátou. Sledujte, jak rostou teploty

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě předpokládají místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia. Že se to vyplní, naznačují měření už od rána, do desáté dopoledne už totiž padly rovnou tři rekordy pro tento den.
před 12 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 17 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 19 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 19 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 22 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.