Škrkavky, hlístice, lamblie. Římští vojáci byli plní parazitů

O výkonech římských legionářů už od starověku kolovaly doslova legendy. Se čtyřiceti kilogramy výstroje dokázali bez problémů urazit při zrychleném pochodu až čtyřicet kilometrů denně – a pak ještě rozdrtit protivníka. Nová archeologická data ukazují, že to zvládli, i když je trápila spousta chorob.

Analýza kanalizace z římské pevnosti Vindolanda, nedaleko Hadriánova valu v Británii, ukázala, že její obyvatelé byli prokazatelně nakaženi nejméně třemi druhy střevních parazitů – škrkavkami, hlísticemi a lambliemi.

Zbytky pevnosti Vindolanda
Zdroj: Vindolanda Trust

Všechny tři druhy parazitů se šířily (a dodnes šíří) lidskými výkaly při nedostatečné hygieně, kontaminací potravin, nápojů nebo rukou. Škrkavky mohou měřit dvacet až třicet centimetrů, hlístice druhu tenkohlavec lidský asi pět centimetrů a lamblie jsou mikroskopičtí paraziti pouhým okem prakticky neviditelní.

Všechny tři druhy parazitů mohou způsobovat poměrně vážné zdravotní problémy. A zejména lamblie, které vyvolávají prudké průjmy, mohou napomáhat šíření dalších parazitů. A právě o nich až doposud vědci neměli z doby římské v Anglii žádné důkazy.

Hráz proti barbarům

Pevnost Vindolanda ležela v severní Anglii, poblíž slavného Hadriánova valu. Masivní zdi vybudované ve druhém století našeho letopočtu na obranu před útoky „barbarských“ kmenů ze severu sloužily říši dvě stě let.

Hadriánův val se táhne z východu na západ od Severního moře k Irskému moři a byl postaven s pevnostmi a věžemi rozmístěnými v pravidelných rozestupech. Bránila ho řada pěchotních, lučištnických a jezdeckých jednotek z celého Římského impéria.

Právě Vindolanda se stala skvělým místem pro studium římské minulosti – ve vodou nasáklé půdě se zachovala spousta důkazů o tom, jak tam legionáři žili. A dokonce se našly i dřevěné tabulky, jež to přímo popisují.

Do nitra latríny

Tentokrát ale vědce nezajímalo, co procházelo myslí legionářů, nýbrž jejich střevy. To prozradila analýza usazenin z kanalizačního potrubí vedoucího z latrínového bloku v lázeňském komplexu ze třetího století našeho letopočtu.

Společný výzkum archeologů z Oxfordu a Cambridge odebral padesát vzorků sedimentu podél kanalizačního potrubí latríny, které měřilo přibližně devět metrů a odvádělo odpad do potoka severně od lokality. Mezi artefakty nalezenými v potrubí byly římské korálky, keramika a zvířecí kosti.

Mikroskopická analýza našla starověké pozůstatky vajíček parazitických červů, kteří infikují lidi a jiná zvířata. Ukázalo se, že asi 28 procent vzorků obsahovalo vajíčka škrkavek nebo bičíkovců. Jeden vzorek obsahoval zbytky obou druhů, proto jej vědci analyzovali pomocí techniky zvané ELISA, při které se protilátky vážou na proteiny produkované jednobuněčnými organismy, a našli stopy po třetím parazitovi – lamblii.

Vejce škrkavky nalezené v římské pevnosti
Zdroj: Parasitology

Pandemie parazitů

„Tři druhy parazitů, které jsme objevili, mohly u některých římských vojáků vést k podvýživě a způsobovat průjem,“ shrnula Marissa Ledgerová, která vedla cambridgeskou část studie. „Římané sice věděli o existenci červů ve střevech, ale jejich lékaři nemohli proti infekci nic moc dělat, ani pomoci těm, kteří trpěli průjmem, což znamenalo, že příznaky mohly přetrvávat a zhoršovat se. Tyto chronické infekce pravděpodobně oslabovaly vojáky a snižovaly jejich bojeschopnost.

Hlavní autor studie Piers Mitchell z McDonaldova institutu pro archeologický výzkum v Cambridge vysvětlil dopady na armádu: „Někteří vojáci mohli vážně onemocnět dehydratací během letních epidemií giardiózy, která je často spojena s kontaminovanou vodou a může infikovat desítky lidí najednou. Neléčená giardióza může trvat týdny a způsobit dramatickou únavu a úbytek hmotnosti.“

Přítomnost parazitů přenášených fekálně-orálně, které archeologové našli, podle něj naznačuje, že podmínky byly příznivé i pro další střevní patogeny, jako jsou salmonella a shigella, které mohly vyvolat další epidemie.

Převaha fekálně-orálních parazitů ve Vindolandě je podle vědců podobná jako v jiných římských vojenských lokalitách, například v Carnuntu v Rakousku, Valkenburgu na Rýnu v Nizozemsku a Bearsdenu ve Skotsku. Městské lokality, jako je Londýn a York, měly rozmanitější spektrum parazitů, včetně rybích a masových tasemnic.

Vindolanda měla na svou dobu velmi hygienický kanalizační systém, ani to ale nedokázalo zabránit tomu, aby se vojáci a další obyvatelé pevnosti nakazili těmito parazity. Studium starověkých parazitů vědcům pomáhá poznat patogeny, které infikovaly naše předky, jak se tyto nemoci lišily od současných i jaký vliv měly na jejich šíření dobové podmínky. V důsledku to může pomoci i současnému boji proti parazitům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 5 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 12 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...