Smrt mohl přinést i polibek. Vědci popsali, jaké nemoci mučily naše předky

Když se lidé poprvé usadili a začali se věnovat zemědělství, změnilo to nejen jejich stravu, ale také to přineslo do té doby neznámé zdravotní hrozby. Konkrétně záplavu bakterií, proti nimž tehdejší kultury neměly obranu.

Doba kamenná byla věk, kdy se ze zvířete stal člověk – mimo jiné tím, že si osvojil právě kamenné nástroje. Život v té době byl pro naše prapředky mimořádně složitý v mnoha ohledech; vědci teď popsali další.

Lidi v době kamenné totiž trápili nejen predátoři, změny klimatu a hlad, ale také mikroorganismy. Vědci tuto oblast neignorovali, jen jim chyběly prostředky, jak tuto neviditelnou válku trvající tři miliony let popsat. Nyní je už ale mají, díky pokroku v technologiích jsou totiž schopní rekonstruovat z nepatrných mikroskopických vzorků genetickou informaci těchto organismů.

Teď to udělali paleogenetici se vzorky, které pocházely ze Skandinávie. Našli na nich množství nebezpečných mikroorganismů, které se šířily nejen pojídáním kontaminované potravy, ale také pouhými polibky.

Mikroskopické ekosystémy v zubech

Měkké tkáně se zachovávají z minulosti jen výjimečně, rozkládají se během desítek let. Takže najít na lidských pozůstatcích starých 9500–4500 let důkazy o přítomnosti virů, bakterií i hub není vůbec snadné. Vědci je našli v zubech 38 lidí nalezených ve Švédsku a Norsku; povedlo se jim odhalit a identifikovat v nich 660 mikrobiálních druhů.

V tomto ekosystému převládaly bakterie Yersinia enterocolitica a Salmonella enterica. Obě jsou dnes spojené s otravou jídlem z nedostatečně tepelně upraveného masa nebo s konzumací potravin kontaminovaných lidskými výkaly. Ani moderní hygienické předpisy před nimi nedokáží člověka úplně ochránit, stále zabíjejí i ve vyspělém světě tisíce lidí ročně. V pravěku musely být extrémně smrtící.

„Zejména Salmonella enterica způsobující salmonelózu nám ukazuje, jak těžké mohou otravy jídlem být. V pohřebišti Bergsgraven v Linköpingu jsme našli dva jedince nakažené tímto patogenem a je tedy možné, že právě tohle bylo příčinou jejich smrti,“ uvedla spoluautorka studie a doktorandka Stockholmské univerzity Nora Bergfeldtová. „Toto a další bakteriální onemocnění, která jsme u jedinců našli, se dnes snadno léčí antibiotiky, ale tehdy byla smrtelná.“

Další mikroorganismus, který se na lidech z doby kamenné živil, byla podle vědců bakterie Neisseria meningitidis, která souvisí s meningokokovým onemocněním. Šíří se úzkým kontaktem mezi nakaženými osobami, nejčastější kapénkami slin uvolňovanými při kýchání, kašli a líbání.

Když se měnil svět, přišly nové nemoci

A pravěké předky moderních lidí ohrožovaly i pohlavně přenosné nemoci. Konkrétně bakterie Neisseria gonorrhoeae, která způsobuje kapavku. Tato onemocnění nalezená v mikrobiální DNA pocházejí z doby dlouhého přechodu od lovecko-sběračského a kočovného způsobu života k zemědělskému, který byl spojený s dlouhodobým usazováním se na jednom místě. Předpokládá se, že tato změna, která stvořila naši moderní civilizaci, odstartovala před 12 tisíci lety.

„Víme, kdy se lidé ve Skandinávii přeorientovali na zemědělství, ale stále nevíme, jak tato změna životního stylu ovlivnila celkový zdravotní stav,“ vysvětluje Helena Malmströmová, spoluautorka studie a bioložka z Uppsalské univerzity ve Švédsku.

Tento přechod se pravděpodobně projevil na výskytu bakteriálních onemocnění. Lidé už totiž nemigrovali z místa na místo, a museli tak například více pít vodu z jednoho zdroje. Současně nemohli opustit snadno místa, kde defekovali, více se pohybovali dlouhodobě v blízkosti hospodářských zvířat a jejich exkrementů. A současně jim chyběly zkušenosti, jak se v takových nových podmínkách chovat – a bez nich nemohli vytvářet pravidla, jimiž by se řídili. Ta vznikala až později a právě hygienické normy, jež se z nich vytvořily, se staly základem mnoha náboženských norem platných až do dneška.

Najít kořeny těchto mikrobiálních hrozeb proto pro vědce znamená také pochopit kořeny, z nichž vyrostly různorodá náboženství a civilizace.

„Čím více se lidé stýkali, tím více měli možností se vzájemně nakazit,“ uvedl spoluautor studie a genetik ze Stockholmské univerzity Anders Götherström. „Ale i když se setkáváme s bakteriemi s potenciálem ovlivnit společnost, jako je Yersinia pestis způsobující mor, jsou to právě infekce, které se šíří prostřednictvím potravin, které jsou v této studii nejvýznamnější napříč životními styly.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...