Sonda Perseverance našla na Marsu organické molekuly. Na místě, kde byly podmínky pro život

Vozítko NASA Perseverance zkoumá známky dávného života na Marsu. Nyní se mu podařilo získat jedny z nejslibnějších vzorků z rudé planety – podle vědců obsahují organické látky. Vozítko je navíc našlo v oblasti, kde před miliardami let byly podmínky vhodné pro život.

Podle NASA se v kráteru Jezero povedlo nalézt několik vzorků hornin obsahujících organické látky. Jezero je asi 28 kilometrů široký kráter, kde se v minulosti zřejmě nacházela říční delta, která vznikla před přibližně 3,5 miliardy let.

„Jezero jsme pro tuto misi vybrali, protože nám umožňuje prozkoumat prastaré prostředí, které mohlo být obyvatelné nějakými formami života. A umožňuje nám tak hledat důkazy o životě na Marsu, v horninách usazených v té době, tedy asi před třemi miliardami let,“ uvedl Ken Farley, který se na misi Perseverance podílí.

„Chci zdůraznit, že tato mise nehledá existující život – tedy věci, které žijí dnes. Místo toho se díváme do velmi vzdálené minulosti, kdy bylo klima na Marsu zcela jiné než dnes,“ dodal Farley.

Sonda Perseverance odstartovala v červenci 2020 a v únoru 2021 přistála v kráteru Jezero. Od 7. července letošního roku podle NASA rover odebral čtyři vzorky z delty – celkový počet odebraných „vědecky přesvědčivých vzorků hornin“ se tak zvýšil na dvanáct.

Co znamená organická hmota?

Perseverance v současné době zkoumá v kráteru Jezero usazeniny, neboli sediment. Vozítko už dříve našlo na dně kráteru vyvřelé horniny. Rozdílné druhy „kamení“ jsou pro vědce důležité – poskytuje jim to mnoho informací o složité geologické minulosti kráteru Jezero.

Mezi nejvýznamnější nálezy patřil kámen, který podle Farleyho obsahuje „zajímavé organické sloučeniny“. Pomocí přístroje nazvaného SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals) se jeho týmu povedlo objevit organické molekuly v asi metr velkém kameni, který dostal přezdívku „Wildcat Ridge“. Vědci předpokládají, že tato hornina se vytvořila s bahnem a jemným pískem ve vypařujícím se slaném jezeře před miliardami let.

„Je zřejmé, že odhalujeme větší příběh, než je ten, který se odehrává v kráteru Jezero. Na každém cíli, který jsme doposud pomocí SHERLOC pozorovali, jsme našli signály, o nichž se domníváme, že pravděpodobně pocházejí z organické hmoty,“ uvedla na tiskové konferenci Sunanda Sharmaová, která má přístroj SHERLOC na starosti.

Dodala, že to nebylo úplně neočekávané, protože tyto výsledky odpovídají předchozím výzkumům. „Ale důležité a zajímavé je, že organické látky zřejmě přetrvávají ve velmi drsném prostředí marsovského povrchu,“ doplnila.

Podle NASA už marsovské vozítko Curiosity v roce 2013 nalezlo důkazy o přítomnosti organických látek ve vzorcích horninového prachu. Sonda Perseverance také už dříve detekovala organické látky v kráteru Jezero. Nejnovější nález se liší tím, že pochází z oblasti s podmínkami, které by umožňovaly existenci života v dávné minulosti rudé planety, vysvětlují vědci.

„To, že organické látky byly nalezeny v sedimentární hornině – známé tím, že se v ní na Zemi zachovaly zkameněliny dávného života – je opravdu důležité,“ řekl Farley. Samotné zbytky organických molekul ještě neznamenají automaticky život, mohou totiž vznikat i jinými způsoby, ale kombinace podmínek vhodných pro život a existence organických molekul na stejném místě, je už pro vědce docela silným náznakem, že zde život opravdu kdysi existovat mohl. 

„Na další závěry ohledně toho, co je obsaženo ve vzorku z Wildcat Ridge, si ale budeme muset počkat, dokud se nevrátí na Zemi k důkladnému studiu v rámci mise Mars Sample Return,“ dodává Farley.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 20 mminutami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 17 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...