Stopy na dvou kontinentech. Vědci našli stejné dinosauří otisky v Africe i Americe

Američtí paleontologové zřejmě objevili místo, kterým přecházeli dinosauři těsně předtím, než se od sebe oddělily Amerika a Afrika. Stejné dinosauří stopy se totiž našly na obou místech kontinentů.

Před desítkami milionů let byly Jižní Amerika a Afrika součástí jednoho pevninského masivu, pravěkého superkontinentu, jemuž vědci dali jméno Gondwana. Postupně se ale začal tento jeden světadíl rozdělovat. Oba kontinenty se od sebe začaly vzdalovat – až zbyl jen úzký povrch pevniny, jakýsi most, který se stal poslední spojnicí mezi dvěma světy, jež se měly od sebe odtrhnout.

Vědci teď oznámili, že objevili stopy dinosaurů, kteří po tomto mostě přecházeli. Našli je totiž na obou kontinentech: v Americe na území dnešní Brazílie, a v Africe v Kamerunu. Stalo se to před asi 120 miliony lety, krátce předtím, než se oba světadíly rozešly definitivně.

Dinosauří stopy: vlevo z Brazílie, vpravo z Kamerunu
Zdroj: SMU

„Existovala jen úzká šíje pevniny, která světadíly spojovala. A právě ona tvořila koridor,“ popsal místo Louis Jacobs, emeritní profesor věd o Zemi na Southern Methodist University, jenž vedl mezinárodní tým vědců, kteří analyzovali více než 260 stop. Ty po sobě zanechali dinosauři v období křídy, tedy ke konci druhohor. Pocházejí většinou po masožravých tříprstých teropodech a pravděpodobně také po některých obřích sauropodech a býložravých ptákopánvých dinosaurech.

Paleontologové zjistili, že pravěké stopy v obou zemích jsou si nápadně podobné, přestože je dnes od sebe dělí více než 3700 kilometrů. Ukázalo se, že stopy dinosaurů, které se otiskly do sedimentů podél dávných řek a jezer, byly zhruba stejně staré a měly stejný tvar a také sdílely některé geologické rysy. Vědci našli jak v brazilské oblasti Borborema, tak v Kamerunské pánvi Koum známky velkých geologických událostí, které vedly k rozdělení obou kontinentů.

Ekosystém mostu

Důkazy naznačují, že v této pravěké oblasti spojující oba kontinenty se nacházely řeky a jezera, které mohly tvořit základ ekosystému obsahujícího rostliny pro býložravce, kteří zase představovali zdroj bílkovin pro masožravce, tvrdí vědci.

Rekonstruikce Gondwany
Zdroj: Wikimedia Commons/ Fama Clamosa

Podle profesora Jacobse není překvapivé, že Jižní Amerika a Afrika do sebe kdysi zapadaly jako dílky skládačky a že se zvířata musela v historii pohybovat přes tuto neviditelnou hranici. „Co ale překvapivé je, že můžeme čas této události zúžit a najít tam místo, kde se kontinenty naposledy dotýkaly – a říct, že právě tudy se dinosauři mohli pohybovat,“ doplnil vědec.

Příběh stop

Dinosauří stopy v Kamerunu vědci poprvé našli už v osmdesátých letech dvacátého století. Dlouhou dobu ale ležely stranou pozornosti, paleontologové se k nim vrátili až nedávno, poté, co zemřel paleontolog Martin Lockley. Tentokrát se ale ke studiu sto milionů let starých stop postavili pomocí nových technologií, které v minulém století ještě ani neexistivaly.

„O stopách dinosaurů v Kamerunu jsem nepřemýšlel celé desítky let. Ale když jsem se k nim pak vrátil, začal se na ně znovu dívat, úplně mě zaskočilo, o kolik více se toho o nich dnes dá říct a jak lépe nyní můžeme jejich příběh vyprávět,“ dodává profesor Jacobs.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 18 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...