Teploty na některých místech kolem Středozemního moře se v nedávné době přehouply přes 45 stupňů Celsia, výjimečně se přiblížily i k padesátce. Rekordní byla i teplota mořské vody. Vedra mají závažné dopady na zdraví lidí, energetiku či ekosystémy.
Zatímco v Česku je v tomto týdnu chladnější počasí, v centrálním a jižním Středomoří zvolna končí extrémní vlna veder. Na Sardinii, Sicílii, jihu pevninské Itálie, Maltě i v severní Africe se již od minulého týdne vyskytují teploty přesahující občas 40 stupňů Celsia a místy i pětačtyřicet.
Na Maltě vlna veder začala minulý čtvrtek a zaznamenali během ní rekordní tři dny v řadě za sebou, kdy maximum přesáhlo 42 stupňů. V neděli tam naměřili 43,3 stupně, což je nejvyšší červencová teplota v tomto ostrovním státě a jen o půl stupně nižší hodnota, než tam činí absolutní maximum. V Itálii dokonce sedm dnů po sobě teplota nejméně na jedné stanici dosáhla alespoň 46 stupňů. A mimořádně horko panovalo například uplynulou neděli i na Sardinii – v Santa Lucia Capoterra naměřili pro tuzemsko těžko představitelných 47,8 stupně.
A ještě o trochu vyšší teploty hlásí z Tuniska a Alžírska, kde chybělo jen pár desetin k dosažení padesátky. Staniční absolutní rekordy padly na řadě míst od východního Maroka přes Tunisko až po italskou Sardinii.
Sever Afriky „chrlí“ horko
Příčinou extrémně horkého počasí je rozsáhlá tlaková výše, která se nad centrální Středomoří rozšířila ze severní Afriky. Na východě a západě ji „sevřely“ dvě tlakové níže, což na meteorologických mapách vypadá jako velké řecké písmeno omega.
A právě taková situace je typická jen pomalým přesunem tlakové výše a dlouhým trváním jejího vlivu v příslušných oblastech. Po její západní straně pronikl ze Sahary mimořádně horký a velmi suchý vzduch. Současně převládá téměř bezoblačné počasí, takže sluneční paprsky můžou po celý den intenzivně ohřívat zemský povrch a následně i vzduch. Ve vnitrozemských kopcovitých oblastech, zejména Sardinie nebo Sicílie, se navíc uplatňuje členitý reliéf, kdy v údolních polohách dochází k ještě výraznějšímu prohřívání, někde se přidává i lokální slabý fénový efekt. Horké a suché počasí taky výrazně zvýšilo riziko vzniku požárů, na Sardinii často až na extrémní úroveň.
Fénový efekt je meteorologický jev, při kterém se vzduch přepadávající přes horský hřeben na závětrné straně prudce ohřívá a vysušuje. Vzduch stoupající na návětrné straně se ochlazuje a ztrácí vlhkost deštěm; při následném sestupu do údolí se pak otepluje.
Zdroj: Velký meteorologický slovník
Moře, které neochladí
Situaci navíc zhoršuje značně prohřáté moře. Zatímco v běžném létě představuje alespoň částečnou možnost úlevy od vedra, letos už ani ono příliš neochlazuje.
Středozemní moře jako takové totiž také zažívá rozsáhlou vlnu veder. Už na přelomu června a července dosahovala teplota mořské hladiny v západní části Středozemního moře hodnot o čtyři až pět °C vyšších, než odpovídá dlouhodobému průměru, místy byly odchylky ještě větší. Aktuálně je nejvýraznější odchylka (většinou čtyři až šest stupňů) v oblasti vymezené Baleárskými ostrovy, Sardinií a severní Afrikou a podobná odchylka je rovněž u pobřeží Tuniska a Libye. Konkrétně to znamená povrchovou teplotu mořské vody mezi 28 a 30 stupni, u východních břehů Tuniska (včetně populárního ostrova Džerba) dosahuje až 31 stupňů Celsia.
Takto teplá voda znamená zásadní změnu pro fungování celého regionu. Za běžných okolností totiž moře přes den pohlcuje značnou část sluneční energie a díky své vysoké tepelné kapacitě se ohřívá mnohem pomaleji než pevnina. Právě proto bývají pobřežní oblasti během léta snesitelnější než rozpálené vnitrozemí. Pokud je ale voda sama mimořádně teplá, tento přirozený „chladič“ přestává fungovat.
Mořská bríza tak během dne už nepřináší tak citelné osvěžení. Teplá voda navíc v noci zpomaluje ochlazování vzduchu v pobřežních oblastech. Výsledkem jsou velmi teplé noci ve výše jmenovaných regionech. Mnoho stanic zaznamenalo rekordně vysoká noční minima, která dokonce lokálně neklesla pod 30 °C. Namátkou v italském Reggio Calabria (rovných 31 stupňů), na ostrově Lampedusa (30,1 stupně) nebo třeba tuniském Kairouanu (32,1 stupně).
Tyto noční rekordy sice nejsou tak medializovány, ale jejich dopad na kvalitu života lidí je významný, a to i pro tamní obyvatele, kteří jsou jinak na letní vysoké teploty zvyklí. Extrémně teplé dny i noci samozřejmě výrazně zvyšují nároky na klimatizaci, a tedy i spotřebu elektrické energie.
Ideální podmínky pro vznik bouří
Pokud vysoká teplota vody přetrvá až do přelomu léta a podzimu, může to významně ovlivnit intenzitu bouří. Z teplé mořské hladiny se totiž do atmosféry snadněji dostává vodní pára, základní palivo bouří. Více vodní páry pak znamená potenciálně riziko vzniku nebezpečných až extrémně intenzivních srážek a následných přívalových povodní.
A důsledky výrazně teplé vody jsou patrné také pod hladinou. Mořské vlny veder představují pro ekosystémy obdobu extrémních hork na souši. Vyšší teplota navíc snižuje obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě, což zhoršuje podmínky pro řadu ryb i dalších mořských organismů. Změna klimatu, za kterou z drtivé většiny stojí člověk, přitom znamená, že podobné jevy s dopadem na fungování ekosystémů i každodenní život milionů lidí budou stále častější.
Konec pracovního týdne sice přinese mírnou úlevu pro tuto část Středomoří, přesto teploty i tak zůstanou mírně nadprůměrné s možností opětovného zvýšení po neděli. Nicméně intenzivnější vlna veder se na příští týden chystá spíše pro západní Středomoří a Francii, horký vzduch ve druhé polovině týdne zřejmě doputuje i do tuzemska.
