„To už je Středomoří,“ reaguje vědec na loňské teploty na Moravě

Loňský rok byl v Česku plný meteorologických extrémů, ale už brzy by nám takový rok mohl připadat normální, řekl v úterý bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho. Podle něj by politici měli říkat, že když nebudeme omezovat emise, bude se zvyšovat množství extrémních meteorologických jevů a jejich řešení bude stát značné množství peněz.

V každém ročním období se loni vyskytl nějaký extrém a jejich celkové množství je výrazně vyšší, než tomu bývalo v dřívějších dekádách. „Poslední dva roky byly nejteplejší nejen globálně, ale i v Česku. V atmosféře je daleko více energie než dříve,“ poznamenal Žalud. Dodal, že jediným původcem tohoto oteplování je lidská činnost.

Každé roční období bylo loni výrazně teplejší, než je dlouhodobý průměr. V zimě vyčníval únor, který byl nejteplejší v historii měření a odpovídal teplotně spíše první polovině dubna. V zimě tak bylo teplo a nebyl sníh. Stejně tak březen byl velmi teplý a toto období mělo silný negativní dopad na zemědělství. Ve druhé polovině dubna totiž přišly poměrně silné mrazy, které citelně poničily úrodu ovoce a způsobily další značné škody v zemědělství. Už 7. dubna zaznamenalo Česko tropický den, což se tak brzo dosud nestalo.

Léto bylo extrémní výskytem tropických dnů, tedy takových, kdy teplota vystoupá nad třicet stupňů. „Ve Strážnici bylo takových dnů čtyřicet sedm, dosud nejvíce. To už je Středomoří,“ prohlásil Žalud. Extrémní horka a takzvané horké vlny mají negativní dopad na lidské zdraví a přispívají ke zvýšenému množství úmrtí, prokázali odborníci.

Na podzim následovaly povodně, které zničily Jesenicko a značnou část severní Moravy a Slezska. „Kdyby Středozemní moře nemělo 29 stupňů Celsia, (...) ale jen 27, vypařilo by se méně vody, a méně vody by tak na naše území napršelo a síla povodně by byla nižší,“ míní Žalud. Vyšší teplota moří je také důsledkem klimatické změny, doplnil.

Negativa dlouhodobá i krátkodobá

Kromě těchto extrémů zmínil odborník i to, co klimatická změna přináší za další dlouhodobá negativa, která trápí především zemědělce. Průměrné množství srážek v Česku se dlouhodobě významně nemění a modely předpokládají, že tomu tak bude nadále. Zvyšuje se však teplota, takže se více vody vypaří a rostliny ji začínají spotřebovávat dříve. Sucho tak přichází i v době, kdy normálně prší.

„Navíc se mění rozložení srážek v jednotlivých obdobích. Nejdůležitější je voda pro zemědělce na jaře. Jenže v zimě je méně sněhu, takže v krajině je na začátku jara méně vody. A sledujeme dlouhodobý trend, že ubývá srážek v dubnu, v květnu a v červnu, naopak více prší v létě,“ zmínil Žalud. Navíc i jaro se už více podobá létu a lokální bouřky přicházejí i v květnu, což dříve nebývalo běžné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 19 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 21 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 21 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 22 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
včera v 07:30

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.