Transplantace prasečího srdce lidem bude možná do tří let, věří britský lékař

Už za pouhých pár let by lidé mohli být schopni žít s transplantovaným prasečím srdcem, odhaduje uznávaný britský kardiochirurg. Upravené prasečí orgány by tak podle něj mohly být řešením pro pacienty čekající na nová srdce. Ještě letos pak podle něj vědci vyzkouší člověku voperovat prasečí ledviny.

Jenom ve Velké Británii v současnosti čeká na nové srdce zhruba tři sta pacientů. Jejich počet by se podle britského chirurga Terence Englishe mohl v budoucnosti snížit díky xenotransplantaci prasečího srdce.

English totiž věří, že lidem bude možné voperovat uzpůsobené prasečí srdce do tří let. Uznávaný odborník, který před čtyřiceti lety provedl v Británii první úspěšnou transplantaci lidského srdce, to řekl v rozhovoru pro The Sunday Telegraph

  • Xenotransplantace je terapeutický zákrok, kdy se nefunkční tkáň nebo orgán příjemce nahradí zdravým odpovídajícím orgánem či tkání od jedince jiného živočišného druhu, než je příjemce.
  • Zdroj: Wikipedie

Terence English v rozhovoru také řekl, že jeho pokračovatel se ještě letos pokusí člověku voperovat prasečí ledviny. Pokud se zákrok podaří, otevře to podle něj cestu k transplantaci složitějších orgánů. 

„Když bude výsledek xenotransplantace prasečích ledvin lidem uspokojivý, je pravděpodobné, že srdce bude možné takto využít během několika let,“ věří lékař. 

English si zároveň podle svých slov uvědomuje, že pro některé lidi může být tento typ transplantace kontroverzní. „Budou existovat bojovníci za práva zvířat, kteří budou říkat, že je to zcela špatně,“ řekl. „Pokud ale dokážete zachránit lidský život, není to pak o něco lepší?“ otázal se.    

Transplantace prasečího srdce paviánům

Transplantaci prasečího srdce už vědci vyzkoušeli u primátů. Na konci loňského roku mezinárodní vědecký tým v časopise Nature informoval, že úspěšně voperovali prasečí srdce paviánům. Zvířata pak výzkumníci dokázali udržet naživu několik měsíců. 

Dva paviáni přežili s transplantovaným prasečím srdcem tři měsíce, tedy po celou dobu studie, další dva dokonce šest měsíců, než je vědci utratili.

Hledání nových léčebných postupů

Jenom v Česku za posledních deset let podlehlo nemocem srdce přes půl milionu lidí, jsou tak nejčastější příčinou úmrtí. V roce 2017 zemřelo asi 49 tisíc lidí, o rok dřív to bylo 48 tisíc a v roce 2015 pak 51 tisíc.

Srdečnímu selhání z toho podlehlo přes pět tisíc lidí, infarktu kolem 4500. V Česku lékaři zachrání naprostou většinu těch, kteří se po infarktu dostanou do jejich péče. Asi třetina postižených zemře ještě před příjezdem záchranářů.

Po infarktu myokardu, který způsobuje náhlé zablokování jedné z koronárních (srdečních) tepen, žijí lidé často s trvalým poškozením srdce.

Prasečí srdce je velmi podobné tomu lidskému, proto jej vědci využívají k hledání nových léčebných metod a postupů. Naděje pro úspěšnou léčbu infakrtu zvýšila studie mezinárodního týmu vědců, kterou letos v květnu publikoval odborný časopis Nature

Daný výzkum zjistil, že dodání malého kousku genetického materiálu nazvaného microRNA-199 do prasečího srdce poškozeného infarktem může vést k regeneraci buněk. Po měsíci došlo k „téměř úplnému zotavení“ srdečních funkcí u prasat po infarktu.  

„Léčba, která by pomohla srdci, aby se po infarktu samo zregenerovalo, by byla zlatým grálem pro kardiology,“ uvedl podle deníku Guardian Ajay Shah z British Heart Foundation s tím, že daná studie poprvé ukázala, že taková léčba by mohla být možná. Aby genetickou terapii mohli vědci začít testovat na lidech, je ale potřeba ještě dalšího výzkumu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...