Podle studie sledující stovky tisíc lidí mají vegetariáni o čtrnáct procent nižší pravděpodobnost onemocnění rakovinou než lidé, kteří se živí pravidelně masem. U některých druhů rakoviny mohou být ve hře ale i různé další faktory spojené s životním stylem.
Tým vědců z Oxfordské univerzity analyzoval údaje o více než 470 tisících Britů a zjistil, že nižší riziko se vyskytuje také u částečných vegetariánů. Například takzvaní peskatariáni, tedy lidé, kteří se živí z masa jen rybami a dalšími mořskými plody, mají riziko rakoviny nižší asi o deset procent. A také u lidí, kteří jí maso jen občas, bylo riziko vypuknutí rakoviny nižší – ve srovnání s těmi, kdo ho konzumují pět dní v týdnu a častěji – asi o dvě procenta.
„V této rozsáhlé britské studii se ukázalo, že konzumace jen malého množství masa, ryb nebo úplné vegetariánství je spojené s nižším rizikem vzniku všech typů rakoviny ve srovnání s lidmi, kteří maso pojídají pravidelně,“ konstatovali vědci.
Autoři pod vedením Codyho Watlinga z oxfordského oddělení epidemiologie rakoviny ale současně upozornili, že jejich zjištění jednoznačně neprokazují, že pravidelné pojídání masa zvyšuje riziko vzniku rakoviny.
Zjištěné rozdíly by podle nich totiž mohly mít i jiné příčiny – zejména kouření a vyšší množství tělesného tuku. Častější konzumace masa je totiž mnohdy spojená s životním stylem, který častěji spočívá i v kouření, nedostatku pohybu nebo konzumaci alkoholu.
Rakovina tlustého střeva dominuje
U lidí, kteří konzumují málo masa, tedy pětkrát nebo méněkrát týdně, bylo riziko vzniku rakoviny tlustého střeva o devět procent nižší než u pravidelných konzumentů masa.
Vegetariánky měly o 18 procent nižší pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu po menopauze než ženy, které maso jedí pravidelně, i když u nich to může být způsobeno také něčím jiným, zřejmě jejich nižším indexem tělesné hmotnosti.
U mužů vegetariánů je riziko vzniku rakoviny prostaty o jednatřicet procent nižší, zatímco u mužů peskatariánů je nižší o dvacet procent.
„Výsledky naznačují, že některé stravovací návyky, jako je nízký obsah masa a vegetariánská nebo peskatariánská strava, mohou mít vliv na snížení rizika určitých druhů rakoviny, v tomto případě rakoviny střev, prsu a prostaty,“ uvedla Giota Mitrouová, ředitelka pro výzkum a inovace ve World Cancer Research Fund International, který studii spolufinancoval společně s Cancer Research UK.
Dodala, že výsledky potvrzují dlouhodobá doporučení, aby lidé omezili příjem takzvaného červeného masa (hovězí a vepřové) a jedli více celozrnných výrobků, zeleniny, ovoce a luštěnin.
Autoři oxfordské studie uvedli: „Nižší riziko kolorektálního karcinomu u lidí, kteří jedí málo masa, je v souladu s předchozími důkazy, jež naznačují nepříznivý vliv konzumace masa. Nižší riziko rakoviny prsu u žen vegetariánek po menopauze lze pravděpodobně do značné míry vysvětlit jejich nižším BMI.“
Není podle nich ale zatím jasné, jestli i ostatní rozdíly pozorované u všech druhů rakoviny a u rakoviny prostaty odrážejí nějakou příčinnou souvislost, nebo jsou způsobeny jinými faktory.
Vědci sice zjistili, že „nízký podíl konzumentů masa, peskatariánů nebo vegetariánů byl spojen s nižším rizikem všech druhů rakoviny“, ale dodali, že to „může být důsledkem jiných stravovacích faktorů a/nebo jiných rozdílů v životním stylu, jako je kouření“. Tyto výsledky vyšly v časopise BMC Medicine.
„Vzhledem k tomu, že rakovina dnes postihuje každého druhého člověka v celé zemi, je zřejmé, že zdravá vegetariánská strava může hrát roli v prevenci tohoto onemocnění. Důkazy z předchozích průzkumů totiž naznačují, že vyvážená vegetariánská strava může kromě rakoviny snížit také riziko srdečních onemocnění a cukrovky,“ dodali autoři výzkumu.
Vegetariáni v Česku
Ve Velké Británii se asi šest procent lidí živí vegetariánsky a další asi dvě procenta vegansky. V České republice jsou vegetariánů přibližně dvě až tři procenta. Zřejmě nejvíce je v Evropě vegetariánství a veganství populární v Německu, tam už podíl vegetariánů stoupl na přibližně deset procent.
