Ubývající počet spermií ohrožuje přežití lidstva, varuje vědkyně

Klesající počet spermií u mužů a změny v sexuálním vývoji „ohrožují přežití lidstva“ a vedou ke krizi plodnosti. Ve své nové knize to napsala Shanna Swanová, reprodukční specialistka z newyorské lékařské fakulty Icahn School of Medicine at Mount Sinai. Podle ní představuje nadcházející krize plodnosti globální hrozbu, jež je srovnatelná s nebezpečím, které přináší klimatické změny.

„Současný stav reprodukční otázky nemůže příliš dlouho pokračovat, aniž by ohrozil přežití lidstva,“ píše Swanová ve své knize Count Down (Odpočet). Ta vychází částečně ze studie z roku 2017, jíž je Swanová spoluautorkou a podle níž klesl počet spermií v ejakulátu mužů v západních státech mezi lety 1973 a 2011 v průměru o 59 procent.

Swanová nyní tvrdí, že pokud by takový trend pokračoval, dosáhl by počet spermií nuly v roce 2045. „To je přinejmenším poněkud znepokojivé,“ řekla zpravodajskému webu Axios.

Lidé jako ohrožený druh

Swanová v knize spolu se spoluautorkou Stacey Colinovou tvrdí, že současný životní styl a působení různých chemikálií ohrožují sexuální rozvoj a plodnost. Lidé by se při zachování dosavadních trendů mohli brzy stát ohroženým druhem.

„Aby byl druh považován za ohrožený, musí naplnit alespoň jedno z pěti stanovených kritérií. Současný stav u lidí naplňuje nejméně tři,“ řekla vědkyně.

Celosvětová míra plodnosti klesla mezi lety 1964 a 2018 z 5,06 dítěte na ženu na 2,4. Asi polovina světových států má nyní průměrnou míru plodnosti pod hranicí 2,1. Ačkoliv za poklesem porodnosti stojí ve vyspělých státech zejména kulturní změny, Swanová varuje, že k němu přispívají rovněž biologické faktory – přibývající počet samovolných potratů, genitálních abnormalit u chlapců a dřívější nástup puberty u dívek.

„Všudypřítomné chemikálie“

Swanová rovněž svádí nepříznivý vývoj na „všudypřítomné chemikálie“, jež se podle ní nachází v plastech, kosmetice a pesticidech používaných v zemědělství a které ovlivňují funkci endokrinního systému. Jedná se například o ftaláty či bisfenol A. Roli podle ní hrají různé další faktory, jako například kouření tabáku a marihuany či rostoucí obezita západních společností.

„Chemikálie v našem životním prostředí a nezdravé životní návyky v našem moderním světě narušují naši hormonální rovnováhu a způsobují různou míru reprodukčního rozvratu,“ píše v knize vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 58 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 15 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 16 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 17 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 19 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.