Umělá sklovina je dvakrát pevnější než ta přírodní. Nový objev přináší naději pro polovinu lidstva

Zubní sklovina je nenahraditelná – lidský organismus ji neumí opravovat. A současně ji zatím neumíme nahradit ani pomocí technologií. Nový objev amerických lékařů přináší naději, že by se to mohlo změnit.

Sklovina umožňuje, aby zuby vydržely nápor a nepřestávaly kousat, i když člověk narazí na jakékoliv sousto. Tato nejtvrdší tkáň v lidském těle je dostatečně pevná, aby odolala proražení, ale současně dost pružná, aby nepraskla. Věda zatím selhávala, když zkoušela vytvořit umělou náhradu.

Vědci oznámili, že navrhli umělou sklovinu, která je ještě pevnější a odolnější než ta pravá. „Je to jasný skok kupředu,“ uvedl pro odborný žurnál Science Alvaro Mata, který se na studii nepodílel. Podle něj by tento pokrok mohl mít i jiné využití než jen při „pouhé“ opravě zubů. Možností je podle něj spousta – „od vytváření brnění až po zpevňování povrchů podlah nebo automobilů, aplikací by mohlo být mnoho“.

Sklovinu je tak složité napodobit, protože její struktura má velmi složité uspořádání. Atomy vápníku, fosforu a kyslíku se v ní spojují do vzorů, které dávají tomuto materiálu unikátní vlastnosti. Čistě po chemické stránce nebylo sklovinu tak těžké napodobovat – ale vytvořit ji v patřičném uspořádání, to představovalo problém.

V nové studii se vědci pokusili právě o tohle – napodobit strukturu přirozené skloviny. Namísto peptidů a dalších biologických nástrojů použili extrémní teploty. Stejně jako v případě dřívější konstrukce umělých sklovin tým vytvořil svůj nový materiál z drátků hydroxyapatitu – stejného minerálu, který tvoří skutečnou sklovinu. 

  • Hydroxylapatit, často nazývaný hydroxyapatit (zkratka HA resp. HAp), je minerál a jeden z nejvýznamnějších biokeramických materiálů. Jde o přirozenou formu vápníku a fosforu, resp. apatitu. Čistý hydroxylapatitový prášek je bílý. V přírodě se vyskytující apatity však mají též hnědý, žlutý či zelený nádech. Hydroxylapatit je hlavní anorganickou složkou kostí a zubů.

Tvoří se tak jakési drátky, jež pak ještě vědci pokrývají speciálním povlakem – a právě on je tou tajnou složkou, díky níž je tato umělá sklovina tak odolná, říká spoluautor studie Nicholas Kotov. Díky povlaku je méně pravděpodobné, že se drátky rozlomí, protože měkčí materiál kolem nich dokáže absorbovat jakýkoli silný tlak nebo náraz. V normální sklovině existují tato drátkovitě spletená vlákna také, jsou ale obklopená povlakem bohatým na hořčík. Vědci místo tohoto materiálu využili oxid zirkoničitý, který je extrémně pevný a přitom netoxický. 

Když pak výzkumníci v těchto testech porovnali umělou sklovinu s přírodní zubní sklovinou, zjistili, že laboratorně vypěstovaná verze překonává svůj přírodní protějšek v šesti různých oblastech, včetně pružnosti a schopnosti absorbovat vibrace, uvádí tým v časopise Science.

Proč to má význam

Lidské tělo neumí sklovinu regenerovat. Umí ji vytvářet jenom do okamžiku, kdy se zuby vynoří z dásní; potom ale buňky, které jsou za toto stvoření zodpovědné, zanikají. K narušení skloviny dochází jak vlivem moderního způsobu života, tak i kvůli nehodám a zraněním. Podle lékařských statistik s ní má problémy víc než polovina lidstva.

Autoři studie ale varují, ať lidé nepropadají přílišnému nadšení. Tento materiál sice vypadá velice nadějně, ale ještě není ve stavu, kdy by se dal spojit s reálnými lidskými zuby. Vědci totiž zatím netestovali, jak dobře se spojuje s přírodní sklovinou, což je pro opravu zubu klíčové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...