USA zaostávají ve větrné energii z oceánu. Může za to sto let starý zákon

Spojené státy se zavázaly, že budou masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie. Mezi ně patří i větrné turbíny na moři. Ale oproti evropským zemím v tom USA zatím zaspaly. Chybí jim totiž klíčový nástroj, bez něhož je instalace těchto elektráren nesmírně složitá. Celý proces navíc hatí zákon z roku 1920.

Třicet gigawattů elektřiny z větrných elektráren na moři do konce desetiletí. To je cíl administrativy amerického prezidenta Joea Bidena. Jenže splnit tento cíl nebude snadné. Spojeným státům v tom přitom nebrání ani technologie nebo nedostatek politické vůle, ale víc než sto let starý zákon.

Na moři se nejčastěji staví velké větrné farmy, které využívají toho, že podmínky bývají velmi podobné v rozsáhlé oblasti. Typické jsou projekty se stovkou i více obrovskými „větrníky“, které se tyčí až do výšky kolem sta metrů. To je víc, než měří slavná Socha svobody.

Plánování a schvalování takových obřích projektů trvá desítky let. V současné době vyrobí tyto elektrárny ve Spojených státech jen 0,042 gigawattu elektřiny – například Velká Británie stejným způsobem získává gigawattů čtrnáct. Viníkem toho, proč USA tak zaostaly, je z velké části Jonesův zákon.

Tato legislativa, kterou Kongres schválil v roce 1920, říká, že pouze lodě plující pod americkou vlajkou mohou přepravovat náklad z jednoho místa ve Spojených státech do druhého. Lodě musí být postaveny v USA a jejich posádky musí tvořit Američané. Jak se to týká větrné energetiky? Montáž turbín na místě si vyžaduje specializované lodě, které dokáží správně celý systém zapustit do dna a stabilizovat ho. A v současné době neexistuje jediná loď plující pod americkou vlajkou, která by tuto práci mohla vykonávat.

Obcházení předpisů

Společnosti, které projekty větrných elektráren v pobřežních vodách USA prováději, tak musely přijít s jiným řešením. Například firma Dominion Energy se sídlem ve Virginii postavila zkušební turbíny u pobřeží Virginie, ale musela převážet díly z Kanady tam a zpět, aby se vyhnula porušení Jonesova zákona.

Společnosti, které staví větrné elektrárny na moři, mohou také využívat lodě plující pod americkou vlajkou k převozu dílů na specializovaná montážní plavidla. Ale se spoustou omezení.

Například větrná farma South Fork využívá ke stavbě turbín nizozemskou montážní loď Aeolus. Ta ale nesmí připlout do amerického přístavu, vyzvednout komponenty větrných turbín a pak je na moři postavit. Místo toho musí americká loď a dva remorkéry převážet tyto části tam a zpět a pak transportovat těžké díly větrných turbín na loď Aeolus. Něco podobného se děje v Massachusetts, kde se staví Vineyard Wind, a nákladní bárky i tam přivážejí zařízení na jiné plavidlo, Sea Installer, které má dánskou vlajku. Kvůli Jonesovu zákonu mohou zahraniční plavidla stavět větrné turbíny ve vodách USA, ale ne přepravovat komponenty z místa na místo.

Celý předpis je nesmírně komplikovaný a potýkají se s ním i další části procesu výstavby větrné elektrárny. Například podle současných pokynů k Jonesovu zákonu může zahraniční loď položit kabel pro přenos elektřiny z větrných turbín na pevninu. Pokud je však třeba kabel vybetonovat, aby byl chráněn, musí už tuto práci provést americká loď.

Řešení připlouvá pomalu

Naděje svitla, když se společnost Dominion rozhodla, že si takovou loď nechá postavit. Stalo se to už roku 2020, cena za specializované plavidlo překonala 500 milionů dolarů (bezmála 12 miliard korun). Loď jménem Charybdis (Charybda) bude konečně schopna postavit celou turbínu úplně sama, plout sem a tam pro komponenty, dopravit je na místo určení a pak je složit. Nakonec zakotví pomocí čtyř „nohou“ na moři, tím se z lodi změní dočasně na plošinu a nainstaluje speciálním jeřábem turbínu.

Charybda instalující turbínu na moři – vizualizace
Zdroj: Dominion Energy

Může přepravovat a instalovat základy a turbíny větrných elektráren na moři v hloubce téměř 65 metrů. Trup lodi má délku přibližně 143,8 metru, šířku 56 metrů a plochu hlavní paluby přibližně 5388 metrů čtverečních, což z ní činí jedno z největších plavidel svého druhu na světě. Loď je vybavena hlavním jeřábem s délkou výložníku 130 metrů a předpokládanou nosností přibližně 1996 tun. Má ubytovací prostory až pro 119 lidí. To všechno ale jen teoreticky.

Charybda – vizualizace
Zdroj: Dominion Energy

Charybda totiž měla být dokončena na konci loňského roku, ale teď její výrobce oznámil, že nestíhá. Plavidlo vznikající v loděnicích v texaském Brownsville si tak na spuštění počká nejspíš až do roku 2025. Pokud chtějí Spojené státy dosáhnout cíle Bidenovy administrativy, kterým je výše uvedených 30 gigawattů větrných elektráren na moři do roku 2030, musí tamní energetické společnosti v příštích sedmi letech nainstalovat odhadem 2100 turbín, což bez Charybdy půjde jen těžko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...