Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.

Vodík je vůbec nejrozšířenější prvek ve vesmíru, tvoří většinu hmoty v kosmu. A přesto ho má lidstvo nedostatek, i když ho nutně potřebuje ke své moderní existenci. Tento plyn se totiž používá k výrobě hnojiv, bez nichž by polovina lidí na světě neměla co jíst. Navíc má obrovský potenciál v obnovitelné energetice, která je klíčová v odolnosti společnosti proti změnám klimatu.

Vodík se dnes vyrábí hlavně z uhlovodíků, což ale naopak oteplování urychluje, protože odpadní plyny z tohoto procesu se podílejí 2,4 procenta na celosvětových emisích hlavního skleníkového plynu oxidu uhličitého. Lidstvo přitom vodíku potřebuje stále víc: na začátku dvacátých let jednadvacátého století byla spotřeba asi 90 milionů tun, ale v polovině století by měla stoupnout na víc než 540 milionů tun.

Vědci už sice umí vyrábět vodík i obnovitelnými zdroji, ale je to zatím příliš drahé a ekonomicky tedy nevýhodné. Britští geologové teď ale nabídli světu třetí cestu.

Země jako vzducholoď

Za poslední miliardu let vzniklo pomocí geologických procesů v kontinentální zemské kůře dost plynného vodíku, který by lidstvo zásoboval energií po dobu nejméně 170 tisíc let. Významná část tohoto plynu je lidstvu nedostupná, i ty menší dostupné zásoby by podle vědců z Oxfordu mohly poskytnout kvalitní zdroj energie na celé stovky a možná i tisíce let – třeba do doby, než se podaří ovládnout energii z fúze.

Až doposud se podle autorů studie tyto zásoby dostupného vodíku podceňovaly. Ale tento výzkum naši planetu ukazuje jako, s nadsázkou, vzducholoď naplněnou vodíkem, který si jen stačí vzít. Oxfordští výzkumníci ve spolupráci s dalšími experty ale vyvinuli strategii hledání helia, kterou pak aplikovali i na vodík.

Celý problém využívání těchto zásob je podle nich nesmírně složitý. Vědci narazili například na problém s mikroby. Spoluautorka studie, profesorka Barbara Sherwood Lollarová z Torontské univerzity uvedla: „Víme například, že podzemní mikrobi snadno vodík konzumují. Abychom ho v ekonomických akumulacích udrželi, je důležité vyhnout se prostředí, které je přivádí do kontaktu s vodíkem.“

Varují také před některými zdroji vodíku, které se podle nich nadhodnocují. Jde zejména o ten ze zemského pláště. Podle autorů je mnohem lepší snažit se ho získávat ze zemské kůry. Některé z těchto přirozených zásobníků mohou být z geologického hlediska poměrně mladé a vznikly teprve „nedávno“. To znamená v horizontu milionů let. Co je ale důležité: vyskytují se prakticky po celém světě.

Recept na úspěch

Vedoucí autor studie, profesor Chris Ballentine z Oxfordu přirovnal hledání vhodného a využitelného vodíku k přípravě suflé, tedy kulinární speciality, která je značně náročná na přípravu. „Pokud špatně zvolíte kteroukoli z ingrediencí, množství, načasování nebo teplotu, budete zklamaní.“

Věří ale, že když se povede toto suflé jednou úspěšně připravit, mělo by to zaručit, že v dalších případech už bude proces jednodušší. Tedy bez metafor: stačí, že se povede oxfordskými metodami úspěšně najít a začít těžit jedno naleziště, a pak už by se dal proces zjednodušit a využívat běžně.

Potenciál přírodního geologického vodíku a metod, které teď Britové popsali, je slibný také podle komerční sféry. Vznikl už start-up, který by chtěl do tohoto odvětví investovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...