V Baltu vznikl nový druh sledě. Místo planktonu žere ryby

Sledi v Baltu jsou drobné, plankton konzumující rybky. Teď ale rybáři upozornili biology na novou populaci, která má mnohem větší těla, a navíc se živí jinými rybami.

Baltské moře ještě před pouhými osmi tisíci roky vůbec neexistovalo. Právě díky jeho novosti zde probíhá spousta zajímavých evolučních procesů. Teď švédští vědci popsali vznik nového druhu sledě, který se geneticky, chováním i vzhledem liší od ostatních.

Sledi jsou drobné stříbřité rybky, kterým se říká také herinkové. Světovými oceány jich plave obrovské množství: v jediném hejnu mohou být až čtyři miliardy zvířat. Zásadní jsou i pro lidstvo jako zdroj kalorií. Nový výzkum ukazuje, jak „zběsile rychlé evoluce“ jsou tito tvorové schopní.

Sledi hrají klíčovou roli v ekosystému. Fungují jako kritický článek mezi planktonem a dalšími organismy, jako jsou dravé ryby, mořští ptáci, mořští savci a lidé. Zjednodušeně: sledi žerou plankton, větší predátoři žerou sledě. Už dřívější studie ukázaly, že různé populace sleďů se geneticky odlišují s tím, jak se adaptovaly na tamní podmínky.

Rychlý růst nově popsaného druhu baltského sledě (Slåttersill) ve srovnání s ostatními baltskými populacemi
Zdroj: Uppsala University/Leif Andersson

Sledi žijící v Baltu se přizpůsobili nejen tamnímu klimatu, ale zejména méně slanější vodě. Už švédský přírodovědec Carl Linné je popsal v 18. století jako poddruh sledě obecného, který většinou obývá Atlantik. Baltský sleď je mnohem menší a má méně tuku než sleď atlantský. Jenže nedávno biologové zjistili, že v Baltském moři žijí sledi, kteří tomuto popisu odporují.

„Jsou skoro dvakrát větší než ti normální. Třou se vždy těsně před polovinou léta,“ zaslechli vědci opakovaně od rybářů na sever od švédského města Uppsala. Zaujalo je to natolik, že se rozhodli zprávu prozkoumat. A netrvalo dlouho a zjistili, že to není žádná pohádka, ale čistá pravda.

„Když jsem se dozvěděl, že místní obyvatelé znají specifickou populaci velmi velkých baltských sleďů, která se rok co rok tře ve stejné oblasti, rozhodl jsem se odebrat vzorky a prozkoumat jejich genetickou výbavu. Teď víme, že se jedná o geneticky jedinečnou populaci, která se musela v Baltském moři vyvíjet stovky, ne-li tisíce let,“ uvedl Leif Andersson z uppsalské univerzity, který studii vedl.

Nečekaný predátor

Vědci provedli pečlivou analýzu těl sleďů, způsobu jejich růstu, obsahu tuku a přítomnosti znečišťujících látek v životním prostředí. Narazili na něco, co nečekali: velcí sledi měli často dost poškozené žábry. Když to badatelé analyzovali, dokázali přijít jen s jediným logickým vysvětlením. Jde o důkaz, že se s z požíračů planktonu stali predátoři.

Za poškození žaber může zřejmě koljuška tříostná, která se stala oblíbenou kořistí predátorských sleďů – jenže její trny, které má právě na ochranu před agresory, jim při lovu škodí. To později potvrdila další analýza, která prokázala, že v žaludcích baltských sleďů se zbytky právě těchto rybek opravdu nacházejí.

Dalším zjištěním bylo, že velcí sledi měli výrazně vyšší obsah tuku a výrazně nižší obsah dioxinů, problematických znečišťujících látek, jimiž je Baltské moře znečištěné. Obě tato pozorování a mnohem rychlejší růst odpovídají přechodu na rybí stravu. Relativně nízký obsah dioxinů činí tohoto baltského sledě živícího se rybami zajímavým pro lidskou spotřebu, dodávají autoři studie.

Sledí evoluce

Jednou ze zajímavých otázek je, proč se rybožraví sledi vyvinuli právě v Baltském moři, když v Atlantském oceánu se nic takového nestalo. Baltské moře je velmi mladá vodní plocha a je mnohem méně slané než oceány, takže se ho podařilo kolonizovat jen malému množství rybích druhů.

„Předpokládáme, že rybožraví sledi v Baltském moři se vyvinuli díky nedostatečné konkurenci jiných dravých ryb, například makrel a tuňáků, které se nevyskytují tam, kde nacházíme rybožravé sledě. Tito sledi tak využívají nedostatečně využitý zdroj potravy v Baltském moři,“ dodává Andersson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 28 mminutami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 17 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...