V Česku má potíže se sluchem kolem půl milionu lidí. Pomůcky používá jen zlomek z nich

Nahrávám video

Nedoslýchavostí a jinými problémy sluchu trpí v České republice podle odborníků asi 500 tisíc lidí, jen malá část z nich si ale pořídila sluchové pomůcky. Vědci přitom zjistili, že i obyčejné sluchadlo snižuje riziko úmrtí u nedoslýchavých o celou čtvrtinu. Pro těžší případy je pak vhodný kochleární implantát. Na 3. březen připadá Světový den sluchu.

Na celém světě je lidí, kteří k tomu, aby dobře slyšeli, potřebují nějakou pomůcku, podle Světové zdravotnické organizace 430 milionů, včetně 34 milionů dětí. V roce 2050 to může být už 700 milionů.

Sluch se přitom „nehojí“, pokud se tedy poškodí, je možné mu jen pomoct lépe pracovat. I proto je důležité ho chránit. V běžném životě nejvíc škodí hlasité prostředí, vadí i kouření, drogy nebo některé léky. Poškodit sluch můžou opakované záněty nebo jiné nemoci.

Když sluch hodně namáháme – třeba na hlasitém koncertě – je potřeba dopřát mu pak ticho. Měl by se podle odborníků chránit i při běžných činnostech, třeba ochrannými sluchátky nebo alespoň špunty. A to nejen při práci se sbíječkou nebo motorovou pilou, ale třeba i při vrtání do zdi nebo sekání trávy.

Odborníci doporučují používat vatovou tyčinku k čištění jen výjimečně a velmi opatrně. Člověk si může sluch poškodit a ušní maz spíš zatlačit dovnitř než ho dostat ven. „To doporučené čištění je použít ručník nebo osušku, kterou si dáme na prst a otřeme jenom vchod do zvukovodu a do zvukovodu jako takového nijak nezasahujeme,“ doporučuje zástupce přednosty Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku na FN Motol Jan Bouček.

Lékařská pomoc

V případě, že k poškození sluchu dojde, mají lékaři prostředky, jak dopady zmírnit. Základem je dojít na vyšetření, které dělají na foniatrických nebo ORL pracovištích. Vyšetření nebolí a trvá jen několik desítek minut. Díky němu odborníci určí, jaká technologie je pro daného člověka nejvhodnější.

Prvním řešením je sluchadlo. Je naprogramované tak, že v okolí najde zvuky, které ucho pacienta dobře neslyší, a zesílí je na normální úroveň. Sluchadlo je velké jen pár centimetrů, dává se za ucho a není potřeba žádná operace. Bez nabíjení pracuje i několik dní.

Váženější poškození sluchu řeší kochleární implantát. Má dvě části – vnitřní se dává na lebku pod kůži. K tomu je nutná operace, která trvá asi dvě hodiny a v některých případech se provádí i bez celkové anestezie. Vnější část je za uchem, ta sbírá zvuky z okolí a posílá zesílené ty, které pacient potřebuje. S vnitřní částí je spojená magnetem. Na noc se dá sundat a nechat nabít.

„I v západních zemích studie ukazují, že na jednoho uživatele kochleárního implantátu je dalších devět, kteří by z té technologie mohli profitovat, ale z různých důvodů se k ní nedostanou,“ zmínil Bouček. Kochleární implantát může proměnit život. Je třeba ho ale správně nastavit a také vytrénovat mozek, aby signálům dobře rozuměl.

Výjimečné řešení je kmenový implantát. Destička s elektrodami se dává na přesně vybrané místo nad mozkovým kmenem. Fakticky se tak touto technologií obchází ucho. Implantáty jsou dělané tak, aby vydržely celý život. Podle dostupných dat jich devadesát procent správně funguje i po víc než 35 letech používání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...