V Evropě do roku 2050 přibudou tisíce nepůvodních druhů, upozorňují přírodovědci

Do roku 2050 v Evropě zřejmě přibude 2500 nových nepůvodních druhů zvířat a rostlin. Oproti roku 2005 to je nárůst o 64 procent. Celosvětově se pak jejich počet zvýší o více než 36 procent. Ukázaly to výsledky výzkumu mezinárodního týmu, jehož součástí byli i čeští zástupci. Výzkumníci apelují na zavedení přísnějších předpisů o biologické bezpečnosti.

Takzvané nepůvodní druhy jsou rostliny, zvířata a mikroorganismy zavlečené lidmi do oblastí, ve kterých se přirozeně nevyskytují. Některé se úspěšně začlení do místních společenstev, podle Akademie věd do roku 2005 takto zdomácnělo přes 35 tisíc druhů. Mnohé z nich se však nekontrolovaně šíří a škodí životnímu prostředí, ekonomice či lidskému zdraví – ty odborníci označují jako invazní.

Tým pod vedením Hanno Seebense z německého Centra Senckenberg pro výzkum biodiverzity a klimatu vyvinul matematický model, s jehož pomocí poprvé vypočítali, kolik dalších nepůvodních druhů může přibýt v nadcházejícíh 30 letech. Model představili studií ve vědeckém časopise Global Change Biology.

Invaze se zrychlují

Předpokládané nárůsty jsou zčásti důsledkem zrychlení invazí, které vědci pozorují u některých skupin živočichů. Ve srovnání s obdobím mezi lety 1960 a 2005 se v následujícím půlstoletí zrychlí zejména šíření nepůvodních druhů pavoukovců a ptáků. V Evropě podle očekávání zrychlí přírůstek těchto druhů ve všech rostlinných i živočišných třídách s výjimkou savců.

Právě v Evropě vědci počítají s největším nárůstem. Dalšími místy s velkými přírůstky budou zřejmě oblasti mírného pásma v Asii, Severní Americe a Jižní Americe. Nejmenší přírůstek se naopak bude týkat Austrálie.

„Navýšení půjde nejspíše na vrub nenápadným příchozím, jako jsou hmyz, měkkýši a korýši. Nových invazních druhů savců, jako je třeba u nás již usazený mýval, bude naproti tomu jen pár,“ podotkl k situaci v Evropě spoluautor výzkumu Petr Pyšek. „Očekává se, že se po celém světě bude zvyšovat zejména počet nepůvodních druhů hmyzu a dalších členovců, jako jsou pavoukovci a korýši – například pro oblasti Asie s mírným klimatem téměř o 120 procent,“ doplnil vědec z Oddělení ekologie Botanického ústavu AV.

„Předejít příchodu nových druhů se nám nikdy zcela nepodaří, protože by to znamenalo významné omezení mezinárodního obchodu. Přísnější předpisy a jejich důsledné prosazování by ale mohly do značné míry zpomalit příliv nových druhů. Takový přístup se už na některých místech světa osvědčil. Evropské předpisy jsou stále poměrně laxní, existuje zde tedy prostor pro nová opatření,“ uvedl další z autorů výzkumu Jan Pergl.

V Česku je evidováno přes dva tisíce nepůvodních druhů, z toho 15 procent invazních. Jsou to některé druhy severoamerických raků, kteří šíří račí mor, zmínění mývalové severní, psíci mývalovití nebo nutrie říční. Z rostlin jsou za invazní považovány bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či javor jasanolistý.

Co s tím?

Od roku 2022 by měla začít platit novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která vytváří rámec pro opatření potřebná k prevenci zavlečení invazivních druhů a regulaci těch, které už se v Česku rozšířily.

Úprava do tuzemské legislativy zavádí nařízení Evropské unie z roku 2016. To přineslo seznam problematických druhů. V případě včasného monitoringu zavlečeného či vysazeného nepůvodního druhu se podle něj mají tyto organismy co nejrychleji vymýtit. Nařízení také omezuje využívání problematických zvířat a rostlin.

Ztráty související s nepůvodními druhy v celé EU se odhadují nejméně na 12 miliard eur ročně (zhruba 327 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 25 mminutami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 17 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...