V nejstarším městě světa mohl fungovat určitý matriarchát, naznačuje studie

Catal Huyuk je zřejmě nestarším městem, které lidé vybudovali. Existovalo na území dnešního Turecka už před devíti tisíci lety a obývalo ho možná až pět tisíc lidí. A významnou roli v něm hrály ženy, říká nový genetický výzkum.

Catal Huyuk je jedním z nejslavnějších a nejdůležitějších míst světových dějin. Pravěké sídliště patří k nejstarším místům, kde lidé dlouhodobě a trvale žili a zachovali po sobě nějaké důkazy. Bylo to před asi devíti tisíci lety a turečtí archeologové dodnes na tomto místě hledají a nacházejí doklady o tom, jak vypadala cesta lidstva k životnímu stylu, který dnes převálcoval všechny ostatní.

V novém mezinárodním výzkumu dokázali vědci prozkoumat genetický materiál, který patřil 131 lidem pohřbeným na tomto místě. Výsledky naznačují, že role ženy byla v této společnosti významnější, než se doposud zdálo. V odborném žurnálu Science popsali, jak využili nejmodernější metody schopné analyzovat genetický materiál v lidských kostech.

Catal Huyuk
Zdroj: Profimedia/AA/ABACA/Abaca Press

Sídliště nedaleko tureckého města Konya patří mezi nejstarší trvale obydlené lokality na světě. Lidé zde žili v hliněných domech namačkaní jeden na druhého a živili se tam především pěstováním plodin a chovem dobytka.

„Catal Huyuk je nejdůležitější lokalitou, kde se nacházejí zásadní nálezy z Anatolie,“ komentovala výsledky Eva Rosenstocková z Bonnského centra pro archeologické vědy, která se na výzkumu podílela. „Lidé zde vyráběli hliněné nádoby již v sedmém a šestém tisíciletí před naším letopočtem. Sídliště leželo na trase, po níž se tyto neolitické technologie šířily do Evropy ze svého domova v západní Asii,“ zdůraznila vliv, jaký mělo toto místo pro budoucí vývoj Evropy.

Pohřbení pod podlahou

Obyvatelé sídliště pohřbívali své mrtvé přímo pod svými domy, rovnou pod podlahou míst, kde sami žili. Už předchozí výzkumy dědičných anatomických znaků koster přinesly překvapivé výsledky: většina lidí pohřbených v jednom domě nebyla příbuzná, zatímco ti, kteří si byli z hlediska nejvíce podobní, byli roztroušeni po celé osadě.

Zjednodušeně řečeno: tamní domácnosti se utvářely podle nějakých pravidel, která se ale neřídila příbuzenskými vztahy. Ale jakými? To je u kultury, která ještě neznala a nepoužívala písmo, složité říct. Byly nejdůležitější kulturní, ekonomické, anebo sociální faktory? Výzkum, na kterém Rosenstocková pracovala, se to pokusil zjistit: pomocí archeogenetiky popsat příbuzenské vztahy mezi obyvateli domů.

Výsledky studie nyní do značné míry potvrzuje zjištění, že biologická příbuznost byla při vytváření domácností v Catal Huyuku jen jedním z mnoha faktorů. „V sedmém tisíciletí před naším letopočtem ale byly ženské linie důležitější než ty mužské,“ uvedla Rosenstocková.

Ženská soška z Catal Huyuk
Zdroj: ČTK/AP/Jason Quinlan

Ukázalo se, že lidé pohřbení ve stejné budově byli příbuznější po ženské linii než po mužské. „To naznačuje, že ženy byly ve vytváření nových domácností důležitější,“ konstatuje vědkyně. Co z toho podle ní vyplývá? „Dalo by se to nazvat matriarchátem na úrovni domácností, ale není to tak docela matriarchát ve smyslu, že by ženy držely moc.“

Žili tedy obyvatelé Catal Huyuku ve společnosti, kde dominovaly ženy? „Už první člověk, který na tomto místě kopal, James Mellaart, měl podezření, že ženy byly v Catal Huyuku velmi důležité – myslel si to především na základě nalezených ženských figurek a dalších předmětů,“ říká Rosenstocková. Ženy totiž byly na tomto sídlišti pohřbené vedle bohatších hrobových předmětů než muži – to je další argument pro jejich vyšší postavení. Rosenstocková dodává: „A teď, o několik desetiletí později, byly pomocí materiálu z nových vykopávek a nejmodernějších vědeckých metod odhaleny další skutečnosti.“

To vyvolává další otázky. Kdy a proč se v Evropě s postupujícím neolitem zvýšila role mužů a příbuzenských vztahů? A jaký byl další vývoj v západní Asii? Na ně ale věda zatím odpovědi nedává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, rekordy padly na všech stanicích

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 25 mminutami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 2 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 9 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 23 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
včera v 14:40

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
včera v 14:30

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
včera v 12:17

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.