V Srbsku někdo otrávil stovky ptáků. Ohrožuje to ohrožené kalousy ušaté

Vzácná populace kalousů ušatých na severu Srbska čelí ohrožení. V okolí města Kikinda se totiž našly stovky mrtvých ptáků. Experti mají podezření, že je někdo otrávil.

Ornitologové říkají městu Kikinda „světové hlavní město kalousů ušatých“. Až 700 těchto sov, které si své jméno získaly podle charakteristických ušních boltců, tráví zimní měsíce hnízděním na stromech v okolí centrálního náměstí tohoto malého srbského města nedaleko hranic s Rumunskem.

V posledních dnech bylo ale na polích v okolí nalezeno více než osm stovek mrtvých ptáků. Odborníci se domnívají, že příčinou tohoto masivního úhynu mohla být otrava. Žádný z uhynulých ptáků zatím naštěstí nebyl kalous ušatý. Většinou šlo o havrany a kavky, kteří jsou zde chráněnými druhy. Pro místní ekosystém i zdejší soví populaci jsou však zásadní.

„Havrani si staví hnízda,“ říká Marko Šćiban, který pracuje v projektu LIFE Danube Free Sky. „Když je v květnu opustí, využívají je sovy, sokoli a poštolky,“ dodává.

Jako dravec bez hnízda

Největší problém spočívá v tom, že dravci si vlastní hnízda nestaví. Takže pokud nebudou mít kde hnízdit, mohou se z Kikindy prostě odstěhovat. A to by mohlo mít zničující důsledky pro zemědělce, kteří na ně – ať už vědomě, nebo ne – spoléhají při hubení škůdců. Podle některých odhadů sovy během pěti zimních měsíců sežerou až půl milionu hrabošů a myší. Obzvláště důležité je to v této sezoně.

„V loňském a letošním roce trpěli zemědělci v severním Srbsku invazí milionů hlodavců,“ vysvětluje pro BBC Milan Ružić, ředitel srbské společnosti pro ochranu a studium ptáků.

„Jednoduše není dostatek zvířat, která by hlodavce lovila. Pokud máme méně volně žijících živočichů, máme s hlodavci větší problémy,“ dodává Ružić, jehož organizace se snaží povzbuzovat zemědělce a místní úřady k sázení stromů a živých plotů, které poskytují útočiště živočichům lovícím hlodavce.

Místo toho, aby se farmáři touto radou řídili, však podle něj frustrace ze škod na úrodě vedla k tomu, že někdo začal po krajině rozhazovat otrávená semena s cílem vyhubit škůdce. Jed ale patrně nepozřeli hlodavci, nýbrž havrani a vrány.

Kalous ušatý z profilu
Zdroj: Wikimedia Commons/USFWS Mountain-Prairie

„Viděli jsme, jak ptáci umírají přímo před našima očima,“ doplňuje Ružić. „Byli nahoře na stromech, chovali se opravdu podivně a pak prostě spadli dolů. Škody jsou obrovské,“ dodává.

Poté, co ornitologové vyhlásili poplach, se do věci rychle vložily úřady. Veterinární úředníci uhynulé ptáky odvezli a nyní je analyzují, aby posoudili, zda se skutečně jedná o otravu, a pokud ano, o jakou.

Důsledky nejen v zemědělství

Ružić, sám povoláním veterinář, je už teď přesvědčen, že se jedná o poslední z „dlouhé řady nelegálních otrav“ v tomto regionu. Obává se, jaký to bude mít dopad na Kikindu, která se každoročně těší přílivu turistů přijíždějících obdivovat největší hnízdiště kalousů ušatých na světě.

„Celé město v zimě a na podzim na tuto podívanou spoléhá. Přináší městu obrovské množství peněz, pokud jde o návštěvníky, lidi ochotné tu přespat, zajít do restaurace, nakoupit suvenýry. Místním obyvatelům to přináší zisk,“ vysvětluje.

„Snažíme se lidem sdělit, že nejde jen o tento jeden případ. Musíme zajistit, aby se to už nikdy neopakovalo. Nejen vranám, ale ani jiným druhům,“ říká Ružić. „Protože to má dopad na lidské životy,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 33 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 14 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 16 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 16 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 18 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.