V ženě s husou archeologové našli nejstarší doklad o vztahu lidí a zvířat

Izraelští vědci našli, prostudovali a popsali pravěkou sošku, která zobrazuje ženskou postavu, jíž na zádech sedí husa. Podle archeologů je zcela mimořádná jak zpracováním, tak i příběhem.

Na první pohled nevzhledný kousek šedivé hlíny. Ale při bližším pohledu je už vidět, že jde o 3,7centimetrovou figurku, která zobrazuje ženu s nějakým břemenem na zádech. A až detailní analýza ukazuje, že se jedná o jeden z nejzajímavějších archeologických artefaktů nalezených v poslední době.

Figurka je stará víc než dvanáct tisíc let, vědci ji vykopali v severním Izraeli ve slavné archeologické lokalitě Nahal Ein Gev II. Nezobrazuje jen člověka, ale člověka a zvíře, konkrétně ženu, kterou zezadu objímá velký pták podobný huse. Podle objevitelů se jedná o vůbec nejstarší známou figurku znázorňující interakci mezi člověkem a zvířetem.

Vědci, kteří sošku popsali, ji zařadili do období takzvaného natúfienu. Tato kultura patří k těm nejstarším na světě, které si budovaly stálá sídliště. Klima tehdy bylo chladnější a sušší, takže tehdejší lidé žili v prostředí plném dubových lesů, chovali vodní ptáky, jako byly husy nebo kachny, lovili ryby a také už prokazatelně domestikovali psy. Tito lidé byli předky semitských Kanánejců, takže i moderních Židů i Palestinců.

Figurka je podle archeologů výjimečná rovnou z několika důvodů. Ukazuje, že právě v době, kdy ji neznámá autorka vytvořila, docházelo k zásadním změnám ve vyjadřování uměleckém i duchovním. Tým vedený archeologem Laurentem Davinem považuje hliněnou figurku, která se liší od všech dosud nalezených, za zobrazení mytologické nebo rituální scény, které už dnes nelze kvůli nedostatku znalostí o této kultuře plně porozumět.

Figurka z hlíny a světla

Vědci drobnou plastiku prozkoumali pomocí nejmodernějších technik, jež má dnes archeologie k dispozici. Figurka byla vymodelována z místní hlíny a zahřáta na teplotu přibližně čtyři sta stupňů Celsia, což naznačuje, že lidé v té době už museli zvládat technologii vypalování hlíny.

Mikroskopické a chemické analýzy odhalily zbytky červeného pigmentu (okr) na ženě i huse. Ale navíc se na sošce našel otisk autorky – podle vědců se jednalo s největší pravděpodobností o mladší ženu. Umělkyně využila nejen hliněnou hmotu, ale také hru světla a stínu k vytvoření hloubky a perspektivy, což předznamenává umělecké inovace, které se plně rozvinuly až později v neolitu.

Scéna zobrazující ženu skrčenou pod husou sedící na jejích zádech naznačuje více než jen jednoduchý akt každodenního života. Husa totiž vypadá spíše živá než jako ulovené zvíře, které by si žena jen odnášela domů. Zachycuje to vtipnou scénu ze života sochařky? Nebo jde o mytologický výjev podobný legendě o Lédě a labuti?

To vědci nevědí a vědět nemohou, natúfijská kultura totiž ještě neznala písmo, takže je složité umělecké dílo dešifrovat. Vědci na základě moderních důkazů interpretují kompozici jako imaginární nebo mytologické setkání v souladu s animistickými vírami, světovým názorem, který viděl lidi a zvířata jako duchovně propojené. Což je fráze, která toho moc neříká, ale je upřímná v tom, jak malé poznání ukazuje.

Figurku badatelé našli v půlkruhové kamenné stavbě, která obsahovala hroby a obřadní předměty. Natufijci byli lidé, kteří patřili mezi první kočovné sběrače, kteří začali žít v usazených komunitách. Tento objev odhaluje, že ještě dlouho před zemědělstvím už tito ranní vesničané experimentovali s narativním uměním, symbolickým vyjádřením a technikami modelování hlíny.

Možné nahlédnutí do počátků mýtů

Zbytky zvířat nalezených na tomto místě potvrzují hluboké spojení mezi husami a rituálním životem. Peří ptáků se používalo k dekoracím a některé kosti se zpracovávaly do ozdob. Umělecké zaměření na husu a ženu podle výzkumníků poukazuje na ranou mýtickou představivost, symbolický slovník, který později rozkvetl v neolitických kultech a figurativních tradicích v jihozápadní Asii.

„Tento objev je mimořádný v mnoha ohledech,“ komentoval výsledky Davin. „Nejenže se jedná o nejstarší figurku na světě zobrazující interakci mezi člověkem a zvířetem, ale také o nejstarší naturalistické zobrazení ženy nalezené v jihozápadní Asii,“ uvedl.

„Figurka zachycuje transformativní okamžik,“ dodali autoři. „Propojuje svět kočovných lovců a sběračů se světem prvních usazených komunit a ukazuje, jak fantazie a symbolické myšlení začaly formovat lidskou kulturu.“ Kromě svého řemeslného zpracování ztělesňuje tento předmět nejstarší zárodky mýtů, vyprávění příběhů a duchovního spojení, vyjádřené v hlíně rukama, které žily tisíce let před vznikem civilizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 14 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 22 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
3. 8. 2026

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
3. 8. 2026

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
3. 8. 2026

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
3. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.