Vědce překvapila teplota lidského mozku. Zjištění by mohlo pomoci s diagnózou poruch

Lidé jsou možná horkokrevnější, než to vypadalo. Ukázala to nová studie, jejíž autoři dokázali vytvořit teplotní mapy mozků zdravých mladých lidí. Teplota tohoto orgánu se navíc může zásadním způsobem lišit při změně různých faktorů. Výsledky výzkumu vyšly v časopise Brain.

Vědci zjistili, že teplota mozku se proměňuje například podle denní doby, ale odlišně nažhavené jsou i různé oblasti orgánu. V principu platí, že mozek je obvykle teplejší než zbytek lidského těla.

Výzkum vedli experti z britské Laboratoře molekulární biologie. Analyzovali údaje o teplotě mozku dvou skupin lidí: pacientů na jednotce intenzivní péče, jimž byl proveden sken při traumatickém poranění mozku, a zdravým dobrovolníkům, kteří se do studie přihlásili. Oběma skupinám autoři teplotu měřili v průběhu jednoho dne – ráno, odpoledne a večer.

Běžně se udává, že teplota lidského těla je 37 stupňů Celsia. U zdravých účastníků byla průměrná teplota mozku 38,5 stupně, tedy o více než dva stupně vyšší než teplota naměřená pod jazykem. Podle této studie je navíc teplota lidského těla mnohem nestabilnější a méně statická. Proč?

Většina toho, co se ví o teplotě těla, pochází z výzkumů z nemocničního prostředí. Výzkumy tam probíhají především proto, že se ve špitálech údaje snadno získávají. Jenže nemocnice jsou také místa, kde jsou dost atypické nejen podmínky, ale také lidské chování.

Kolísavá teplota

Díky moderním technologiím se stále snadněji měří teplota i mimo nemocnice, a právě proto vůbec mohl vzniknout tento výzkum a jeho 4D mapa, kterou vědci nazvali HEATWAVE. Zkratka 4D označuje, za mapa zachycuje nejen všechny tři prostorové rozměry mozku a teplotu v nich, ale i vývoj v čase.

Věda dlouhodobě předpokládala, že přehřátý mozek může znamenat riziko vážných komplikací, jenže v reálném životě mimo nemocnice to tak jasné zřejmě není. Autoři výzkumu například pozorovali, že u zdravých dospělých mužů může stoupnout teplota mozku až na 40,9 stupně Celsia, a přitom se neobjevují žádné zdravotní komplikace.

A dokonce ani u pacientů, kteří byli v kritickém stavu, tým nezjistil jasnou souvislost mezi vyšší teplotou mozku a jejich šancí na přežití. Zdálo se, že větší vliv má to, zda se teplota mozku pacienta v průběhu dne mění podle očekávání.

„Zjistili jsme, že teplota mozku v noci před spaním klesá a potom stoupá během dne. Máme důvod se domnívat, že toto denní kolísání souvisí s dlouhodobým zdravím mozku, což, jak doufáme, budeme zkoumat dále,“ uvedl v prohlášení autor studie John O’Neill. Dalšími významnými faktory se ukázaly být věk a u žen i fáze menstruačního cyklu.

Pohlaví i věk

Ženské mozky byly v průměru asi o 0,4 stupně Celsia teplejší než mužské. Tento rozdíl mezi pohlavími pravděpodobně způsobuje menstruační cyklus. Většinu žen totiž autoři výzkumu snímkovali v postovulační fázi cyklu, přičemž v předovulační fázi teplota ženského mozku odpovídala mužskému.

Výsledky také ukázaly, že teplota mozku se zvyšuje s věkem, a to zejména v hlubokých oblastech mozku, kde průměrný nárůst podle dat činil 0,6 stupně Celsia. Vědci předpokládají, že schopnost mozku se ochlazovat se může s věkem zhoršovat. Je proto potřeba dále zkoumat, jestli existuje souvislost s rozvojem mozkových poruch a teplotou orgánu.

Výsledky studie jsou podle autorů natolik překvapivé, že si přejí, aby je další výzkumy ještě ověřily. Pokud se zjištění potvrdí, bude podle badatelů možné lépe diagnostikovat poruchy mozku nebo zlepšit současnou léčbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...