Vědci poprvé dotáhli klonování tak daleko, že se pomocí něj pokusí zahránit celý ohrožený živočišný druh. Hlavní roli v tomto experimentu hraje samička tchoře černonohého jménem Elizabeth Ann.
Minulý měsíc uspořádali zaměstnanci ochranářského střediska poblíž Fort Collins v Coloradu neobvyklou narozeninovou oslavu. Dominoval jí dvoupatrový dort z mršin myší, mletého masa a granulí. Makabrózní pamlsek byl darem pro samici tchoře černonohého, která se jmenuje Elizabeth Ann. Oslavila své první narozeniny a tedy pohlavní dospělost - důvodem k oslavě je, že jde o klon, který může zachránit celý svůj vymírající druh.
Vědci Elizabeth Ann naklonovali z buněk samice tchoře, která uhynula před 35 lety. Letos na jaře, pokud vše půjde podle plánu, se Elizabeth Ann spáří s pečlivě vybraným samcem - cílem je, aby „nová krev“ obohatila genetickou rozmanitost druhu, který je ohrožený tím, že už má příliš málo zástupců.
Když se tito tchoři mezi sebou kříží, téměř vždy jsou to blízcí příbuzní, takže jejich potomci bývají geneticky defektní. Klon by to mohl změnit - pokud se mu narodí zdravá mláďata, bude to poprvé, kdy se ochráncům zvířat podařilo zapojit klonování do snahy o záchranu druhu před vyhynutím.
Pokud by se to povedlo, mohl by se tento případ stát precedentem pro další druhy, kterým už chybí dostatečné množství živých zvířat pro vytvoření zdravé populace - mohli by to být třeba nosorožci. Experiment je ale současně kontroverzní, protože by podle ekologů mohl odvést pozornost od ochrany ekosystémů jen k záchraně několika zvířat - což by ve skutečnosti ničemu příliš nepomohlo.
„Všechno kolem Elizabeth Ann je mnohem větší než jenom ta věda, která za tím stojí, a je to dokonce mnohem důležitější než záchrana tchořů,“ uvedl pro odborný časopis Science vedoucí projektu Ben Novak. „Jde totiž o to, jestli se moderní biotechnologie mohou stát součástí hlavního proudu ochrany přírody.“
Tchoři na vymření
Tchoř černonohý je štíhlý, asi půl metru dlouhý predátor, který v minulosti žil na rozsáhlých územích amerických Velkých plání. Jeho hlavní kořist tvořili psouni, které ale dokázal využívat ještě jinak - obýval nory zvířat, které ulovil.
Jenže v sedmdesátých letech dvacátého století se psouni stali terčem lidské nenávisti: škodili farmářům i chovatelům dobytka, takže jejich nory byly masivně ničeny a jejich populace redukována. A to mělo dramatický dopad i na tchoře - už roku 1973 se stali jedním z prvních druhů, které byly označeny za chráněné podle nového amerického zákona o ohrožených druzích.
Roku 1985 přežívalo v jediné známé lokalitě ve státě Wyoming ve volné přírodě pouhých 31 jedinců. Nakonec bylo zbývajících 18 volně žijících zvířat v roce 1987 odchyceno a od té doby jsou tito tchoři už chováni v zajetí.
Tam se dařilo zvířata množit, takže na konci dvacátého století začali ekologové vypouštět první kusy zpátky do přírody - ale jen do národních parků nebo na chráněná území. Díky tomu dnes v americké přírodě žije několik stovek těchto zvířat.
Klony přichází
Časopis Science tvrdí, že toto úspěšné klonování využité při záchraně tchořů nepochybně přitáhne pozornost a možná i finanční prostředky k dalším podobným snahám u jiných ohrožených druhů. Zopakovat to ale bude obtížné: zejména proto, že druhy, které by mohly mít z klonování prospěch, musí splňovat řadu kritérií.
Musí být například zachován kvalitní genetický materiál, klonovaný jedinec navíc nesmí být příbuzný žijících zvířat. A projekt nesmí být izolovaný - jeho součástí musí být také příprava infrastruktury a fungujícícho prostředí pro takto namnožená zvířata.
Další překážkou je, že u některých druhů se tato technologie osvědčila lépe než u jiných a „nikdo neví proč“, uvedla Barbara Durrantová ze zoologické zahrady v San Diegu, která je specialistkou na záchranu ohrožených druhů. Aby se zvýšila šance na úspěch, musí vědci často vyvinout jedinečný přístup pro každý jednotlivý druh a vlastně i pro každé jedno zvíře.
Koně a nosorožci
Přesto probíhají snahy o klonování nejméně dvou dalších ohrožených druhů. Jedním z nich je kůň Převalského - už roku 2020 vědci vytvořili Kurta, klon koně Převalského, jehož buňky byly zmrazeny před čtyřiceti lety. Přestože se narodil o několik měsíců dříve než Elizabeth Ann, musí ještě dospět, než bude připraven k rozmnožování. Na jaře roku 2023 by se ke Kurtovi mohli připojit klonovaní sourozenci.
Aliance pro divokou přírodu v Zoo San Diego je také v předběžné fázi pokusu o naklonování nosorožce bílého severního, nejohroženějšího z několika poddruhů nosorožců. Zbývají už jen dva žijící severní bílí nosorožci a ani jeden z nich není schopen rodit. Jako první krok vědci pracují na technikách, které umožní včlenit genom severního bílého nosorožce do vaječných buněk blízkého příbuzného, jižního bílého nosorožce.
