Vědci dokončují první syntetický organismus, vytvořili další umělý chromozom kvasinek

Tým vědců z Velké Británie pod vedením odborníků z University of Nottingham a Imperial College London dokončil konstrukci syntetického chromozomu. Jde o součást rozsáhlého mezinárodního projektu, který chce vytvořit první kompletní syntetický genom kvasinek na světě.

Největší projekt v syntetické biologii se snaží vytvořit kompletně umělý genom. Cílem je vyrobit laboratorně syntetický genom pivních kvasinek. Projekt se jmenuje Sc2.0; je to narážka na to, že jde o verzi 2.0 klasické pivovarské kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Vznikl před patnácti lety. Vědci si vybrali tento organismus proto, že se jeho genom skládá z pouhých šestnácti chromozomů. 

Právě dokončili desátý z nich, definitivně by měl projekt dospět do konce už roku 2024. Každý ze spolupracujících týmů má za úkol vytvořit jeden chromozom. Prvních pět bylo dokončeno v březnu roku 2017.

Jedná se o první pokus o vytvoření syntetického genomu eukaryotického organismu, tedy živého organismu s jádrem, jako jsou živočichové, rostliny a houby. 

Lidé a kvasinky: spolupráce stará tisíce let

Lidstvo spojuje s kvasinkami dlouhá historie. Šlo o jeden z prvních domestikovaných organismů. Už lidé před tisíci lety je využívali a vylepšovali pro pečení, ale i vaření piva. V současné době je navíc využívá věda jako takzvané modelové organismy, na nichž se dá testovat chování buněk. Lidstvo se je naučilo používat pro výrobu nejrůznějších chemických látek. Díky tomu všemu patří genom kvasinek a jeho chování k těm vůbec nejlépe popsaným.

Britskému týmu trvalo dokončení „svého chromozomu“ deset let. Jejich syntetický chromozom XI se skládá z přibližně 660 tisíc párů bází, což jsou „písmena“ tvořící kód DNA. Tento syntetický, v laboratoři poskládaný, chromozom nahradil jeden z přirozených chromozomů kvasinkové buňky a po náročném ladění teď umožňuje buňce růst stejně kvalitně jako té přirozené. Syntetický genom nejenže pomůže vědcům pochopit, jak genomy fungují, ale bude mít i řadu praktických aplikací.

Syntetický genom totiž není přímou kopií přirozeného genomu. Vědci ho navrhli tak, aby měl nové vlastnosti, které buňkám dávají nové schopnosti, jež se v přírodě nevyskytují. Jedna z těchto změn například přinutí buňky, aby promíchaly obsah svých genů, a vytvořily tak miliony různých verzí buněk s různými vlastnostmi. V laboratoři je pak snadné vybrat ty s vylepšenými vlastnostmi pro širokou škálu aplikací v medicíně, bioenergetice a biotechnologiích. 

Praktické uplatnění

Až vědci dokončí projekt, budou schopní měnit genetický kód pivovarských kvasnic tak, aby se naučily nové triky – například přetvářet cukry na jiné látky. Anebo donutí buňky, aby naopak vyráběly alkoholu více, což se může lidstvu velmi hodit například při vývoji biopaliv.

Ještě důležitější než výzkum konkrétního druhu organismu je ale význam pro budoucí poznání. Schopnost vytvářet nové organismy, „psát nové genetické knihy“ u mnoha jiných druhů organismů, je pro genetické inženýrství mekkou, k níž celá tato věda směřuje.

Autoři výzkumu jsou si dobře vědomi, že jejich práce může vzbuzovat etické otázky. „Nehrajeme si na Boha,“ komentovali své snažení v roce 2017 při oznámení úspěchu s prvními pěti chromozomy. Přepisování genomu pokládají spíše než za stvoření života za jeho domestikaci: „Psa také nikdo nestvořil; (naši předkové) jen vylepšili vlka,“ dodala hlavní autorka práce Sarah Richardsonová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...