Vědci dokončují první syntetický organismus, vytvořili další umělý chromozom kvasinek

Tým vědců z Velké Británie pod vedením odborníků z University of Nottingham a Imperial College London dokončil konstrukci syntetického chromozomu. Jde o součást rozsáhlého mezinárodního projektu, který chce vytvořit první kompletní syntetický genom kvasinek na světě.

Největší projekt v syntetické biologii se snaží vytvořit kompletně umělý genom. Cílem je vyrobit laboratorně syntetický genom pivních kvasinek. Projekt se jmenuje Sc2.0; je to narážka na to, že jde o verzi 2.0 klasické pivovarské kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Vznikl před patnácti lety. Vědci si vybrali tento organismus proto, že se jeho genom skládá z pouhých šestnácti chromozomů. 

Právě dokončili desátý z nich, definitivně by měl projekt dospět do konce už roku 2024. Každý ze spolupracujících týmů má za úkol vytvořit jeden chromozom. Prvních pět bylo dokončeno v březnu roku 2017.

Jedná se o první pokus o vytvoření syntetického genomu eukaryotického organismu, tedy živého organismu s jádrem, jako jsou živočichové, rostliny a houby. 

Lidé a kvasinky: spolupráce stará tisíce let

Lidstvo spojuje s kvasinkami dlouhá historie. Šlo o jeden z prvních domestikovaných organismů. Už lidé před tisíci lety je využívali a vylepšovali pro pečení, ale i vaření piva. V současné době je navíc využívá věda jako takzvané modelové organismy, na nichž se dá testovat chování buněk. Lidstvo se je naučilo používat pro výrobu nejrůznějších chemických látek. Díky tomu všemu patří genom kvasinek a jeho chování k těm vůbec nejlépe popsaným.

Britskému týmu trvalo dokončení „svého chromozomu“ deset let. Jejich syntetický chromozom XI se skládá z přibližně 660 tisíc párů bází, což jsou „písmena“ tvořící kód DNA. Tento syntetický, v laboratoři poskládaný, chromozom nahradil jeden z přirozených chromozomů kvasinkové buňky a po náročném ladění teď umožňuje buňce růst stejně kvalitně jako té přirozené. Syntetický genom nejenže pomůže vědcům pochopit, jak genomy fungují, ale bude mít i řadu praktických aplikací.

Syntetický genom totiž není přímou kopií přirozeného genomu. Vědci ho navrhli tak, aby měl nové vlastnosti, které buňkám dávají nové schopnosti, jež se v přírodě nevyskytují. Jedna z těchto změn například přinutí buňky, aby promíchaly obsah svých genů, a vytvořily tak miliony různých verzí buněk s různými vlastnostmi. V laboratoři je pak snadné vybrat ty s vylepšenými vlastnostmi pro širokou škálu aplikací v medicíně, bioenergetice a biotechnologiích. 

Praktické uplatnění

Až vědci dokončí projekt, budou schopní měnit genetický kód pivovarských kvasnic tak, aby se naučily nové triky – například přetvářet cukry na jiné látky. Anebo donutí buňky, aby naopak vyráběly alkoholu více, což se může lidstvu velmi hodit například při vývoji biopaliv.

Ještě důležitější než výzkum konkrétního druhu organismu je ale význam pro budoucí poznání. Schopnost vytvářet nové organismy, „psát nové genetické knihy“ u mnoha jiných druhů organismů, je pro genetické inženýrství mekkou, k níž celá tato věda směřuje.

Autoři výzkumu jsou si dobře vědomi, že jejich práce může vzbuzovat etické otázky. „Nehrajeme si na Boha,“ komentovali své snažení v roce 2017 při oznámení úspěchu s prvními pěti chromozomy. Přepisování genomu pokládají spíše než za stvoření života za jeho domestikaci: „Psa také nikdo nestvořil; (naši předkové) jen vylepšili vlka,“ dodala hlavní autorka práce Sarah Richardsonová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 32 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 14 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 16 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 16 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 18 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.