Vědci našli na Krétě humanoidní otisky nohou z dob před šesti miliony let. Jsou nejstarší na světě

Mezinárodní vědecký tým našel na ostrově Kréta ve Středozemním moři stopy primáta, který chodil po dvou zadních končetinách. Jsou staré nejméně šest milionů let, tvrdí výzkumníci, jejichž práce vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Otisky nohou tehdy neznámých humanoidních bytostí se našly už roku 2017. Nalezeny byly poblíž vesnice Trachilos v západní části Kréty. Teď je vědci dokázali analyzovat a datovat. Sice stále nevědí, jakému druhu hominida patřily, ale ukázalo se, že jsou staré asi 6,05 milionu let –⁠ a to z nich činí nejstarší přímý důkaz lidské nohy používané k chůzi.

„Tyto stopy jsou téměř o 2,5 milionu let starší než stopy připisované druhu Australopithecus afarensis z Laetoli v Tanzanii,“ uvedl jeden z autorů studie Uwe Kirscher.

To znamená, že původce otisků musel žít mnohem dříve než slavná Lucy, a řadí to stopy z Trachilosu přibližně do stejné doby jako fosilie vzpřímeně chodícího druhu Orrorin tugenensis z Keni. Africké nálezy spojené s tímto humanoidem sice zahrnují stehenní kosti, ale jejich součástí nebyly žádné kosti nohou ani otisky chodidel –⁠ dá se tedy jen odhadovat, že chodil po dvou zadních končetinách.

Stopy z Kréty jsou naopak přímým důkazem, že tvor, který je po sobě zanechal, opravdu po dvou chodil. Aktuálně popsané datování krétských otisků nohou vrhá nové světlo na raný vývoj lidské schopnosti chodit před více než šesti miliony lety. „Tato noha měla kratší chodidlo než u australopitéka. Ani klenba ještě nebyla výrazná a pata byla užší,“ říká spoluautor studie profesor Per Ahlberg.

Jak se pračlověk dostal na Krétu

Před šesti miliony let byla Kréta ještě spojena s řeckou pevninou přes Peloponés. Podle profesorky Madelaine Böhmeové „se nedá vyloučit souvislost mezi původcem stop a hominidem Graecopithecus freybergi“.

Před několika lety identifikoval právě tým profesorky Böhmeové tento dosud neznámý druh primáta na území dnešní Evropy na základě fosilií z nalezišť starých 7,2 milionu let v Aténách, vzdálených pouhých 250 kilometrů.

Objev vzbudil značnou kontroverzi, protože značně mění pohled na nejstarší dějiny lidského druhu. Nová studie dále potvrzuje nedávné výzkumy a teze týmu profesorky Böhmeové, podle nichž se asi před šesti miliony lety oddělila evropská a blízkovýchodní pevnina od vlhké východní Afriky rozšířením Sahary. Dalším dokladem je i analýza písku z Kréty.

Pouště zřejmě pomohly šíření člověka

Nedávný výzkum paleoantropologů popsal, že Orrorin tugenensis, který pochází z Keni a žil před 6,1 až 5,8 milionu let, je nejstarším „předčlověkem“ v Africe. 

Podle Böhmeové by šíření raných předchůdců lidí mohlo souviset se zvětšováním Sahary a dalších pouští v té době –⁠ a to mnohem více, než to zatím vědci předpokládali.

Když se šířily pouště před asi 6,25 milionu let v oblasti Mezopotámie, mohlo to přimět řadu tamních druhů k útěku do Afriky, a to včetně některých druhů primátů. Pozdější šíření Sahary zase mohlo tyto prapředky člověka možná přimět k migraci na sever. Je tedy možné, že se lidé z primátů vyvíjeli současně v Evropě a Africe, odděleni od sebe stále větší nehostinnou pouští.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...