Vědci našli pravěkou želvušku v jantaru. Takový objev se povede jednou za generaci, radují se

Vědci našli v jantaru zkamenělou želvušku. V pryskyřici uhynula před asi 16 miliony lety, nyní díky vědcům ukázala, jaké byly životní podmínky v dávno zmizelém světě.

Kdysi dávno skončilo jedno drobné zvířátko v lepkavé pasti ze stromové pryskyřice. O šestnáct milionů let později byla v jantaru objevena fosilie tohoto drobného tvorečka – želvušky. Dnes je z ní něco jako vědecká celebrita.

Fosilie této želvušky je pozoruhodná nejen vzácností tohoto objevu, ale i tím, že se jedná o nový druh a nový rod. Želvušky jsou známé svou „nesmrtelností“ – díky své evoluční adaptaci dokáží přežít prakticky všechny extrémy, od chladu přes horko až po radiaci nebo vystřelení z pistole.

Želvuška v jantaru
Zdroj: Ninon Robin (Harvard/NJIT)

Fosilní želvuška sice navenek vypadala jako ty moderní – ale jen do okamžiku, kdy vědci prozkoumali i její vnitřnosti. „Ze všech v současnosti známých a formálně pojmenovaných fosilií želvušek, které se nám zachovaly v jantaru (zatím tři, včetně této) je to první fosilie, u níž jsme byli schopni vizualizovat její vnitřní strukturu,“ uvedl Marc Mapalo, doktorand na Harvardově univerzitě. Mapalo je hlavním autorem článku o tomto nálezu, který vyšel v časopise Proceedings of the Royal Society B.

Tato nově objevená želvuška se natolik lišila od známých exemplářů, že si vysloužila vlastní rod a jméno Paradoryphoribius chronocaribbeus.

„Objev fosilní želvušky je skutečně událostí, která se stane jednou za generaci,“ uvedl spoluautor Phil Barden v prohlášení Technologického institutu v New Jersey. Právě Bardenova laboratoř je za objev zkameněliny zodpovědná a Barden byl prvním, kdo v jantaru malého tvorečka o délce asi půl milimetru spatřil. „Nejdřív jsem si myslel, že jde o nějaký artefakt v jantaru – trhlinu nebo prasklinu, která jenom náhodou vypadá jako želvuška,“ řekl Barden. Teprve když si všimnul, že „trhlina“ má drobné drápky, došlo mu, jak vzácný objev právě sleduje.

K čemu je vzpomínka na pravěký svět

„Jako mikroorganismy žijí v měřítku, které je těžké pochopit. A přesto mají tyhle legrační malé nožičky a jakési nápadně roztomilé obličeje, které vypadají tak trošku povědomě. Vypadají jako medvídci, ostatně anglicky se jim říká vodní medvídci,“ dodal Barden.

V jantaru bylo kromě želvušky i mnoho dalších organismů
Zdroj: Ninon Robin (Harvard/NJIT)

Je sice možné, že se v jantaru podaří najít i další exempláře těchto organismů, podle Bardena to není úplně pravděpodobné – je to totiž podobně náročné jako hledání příslovečné jehly v kupce sena. „Můžete strávit zbytek života prohledáváním jantaru a nikdy žádnou nenajdete,“ řekl Barden. Tento objev považuje za obrovské štěstí nejen pro želvušky, ale i pro svou kariéru.

Mapalo doufá, že nález povzbudí vědce, aby při studiu jantaru byli opatrní a měli oči na stopkách. Zkamenělá zvířata totiž mohou prozradit spoustu informací o tom, jak vypadala naše planeta v minulosti a čím byly způsobené změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 8 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 10 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.