Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexuální chování je u savců natolik rozšířené, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.

Homosexuální chování pozorovali vědci u spousty zvířat, nejméně u patnácti set druhů. A to také u nebližších příbuzných člověka, primátů. Nejčastější je u bonobů, kde je zcela pravidelné a běžné. Přesto představuje z hlediska vědy problém: vědci sice chápou, že tato aktivita má zřejmě hluboké evoluční kořeny, zatím ale nedokázali popsat její příčiny.

Toto chování je z pohledu vědců problematické hlavně proto, že je vlastně „darwinovským paradoxem“: z hlediska tohoto chápání evoluce je homosexualita nesmyslná, protože homosexuálním pohlavním stykem se nemohou přenášet geny. A kde se nepřenášejí geny, není žádná evoluce.

V poslední době ale vědci prokázali, že toto chování se dá částečně dědit od rodičů zvířete – protože jen málokdy jsou zvířata výlučně homosexuální a tuto aktivitu kombinují i s heterosexuálním stykem. Může tedy poskytovat evoluční výhodu.

„Rozmanitost sexuálního chování je v přírodě, mezi druhy a ve zvířecích společenstvích velmi běžná – je stejně důležitá jako péče o potomstvo, boj s predátory nebo hledání potravy,“ řekl agentuře AFP přírodovědec Vincent Savolainen z Imperial College London.

Právě on je hlavním autorem studie, ve které vědci studovali osm let makaky v Portoriku. Jeho tým zjistil, že samci makaků, kteří spolu kopulují, vytvářejí aliance, které jim mohou zajistit přístup k většímu počtu samic, a tím pádem i k většímu počtu potomků. Už roku 2023 přitom stejný tým zjistil, že makakové zdědili stejnopohlavní chování od svých rodičů ve více než šesti procentech případů.

Evoluční kořeny

Teď řadu svých výzkumů tento tým shrnul v nové studii, která vyšla v odborném časopise Nature Ecology & Evolution. Savolainen a jeho kolegové pro ni shromáždili data o 491 druzích primátů. U nich našli stejnopohlavní sexuální chování u 59 druhů, včetně lemurů, lidoopů a opic v Americe, Africe i Asii.

To, že bylo toto chování tak rozšířené, naznačuje, že má „hluboké evoluční kořeny“, uvádí studie. Vědci poté zkoumali, jak prostředí, sociální organizace a „životní historie“ ovlivňují to, jestli se primáti účastní homosexuálních aktů.

Zjistili, že toto chování bylo častější u druhů, které žily v drsných podmínkách s omezeným přístupem k potravě, jako jsou třeba makakové. Bylo také častější u druhů, které jsou častěji lovené predátory – například kočkodani se v Africe musí vyhýbat všem druhům velkých koček a hadů.

Sex jako úleva od stresu

To všechno naznačuje, že homosexuální chování by mohlo pomáhat zvládat napětí mezi skupinami primátů v obdobích stresu, uvedli vědci. Zvířata bez stresu jsou klidnější, vyrovnanější a zdravější a mohou se tedy i snadněji rozmnožovat – samozřejmě s partnerem opačného pohlaví.

Toto chování bylo navíc obvyklejší u druhů, u nichž se samci a samice výrazně liší velikostí, jako například u goril. Tyto rozdíly ve velikosti se často vyskytují u zvířat, která žijí ve větších sociálních skupinách s intenzivní konkurencí a přísnější sociální hierarchií. Zvířata, u nichž jsou samci a samice podobné velikosti, mají tendenci žít spíše v párech nebo menších rodinných jednotkách.

Homosexuální chování proto „může fungovat jako flexibilní sociální strategie, která se používá k posílení sociálních vazeb, řešení konfliktů nebo budování spojenectví, v závislosti na ekologických a sociálních tlacích, kterým čelí různé druhy“, uvádí studie.

Vědci vyslovili teorii, že podobné faktory mohly hrát roli i u předků moderních lidí. „Naši předkové se určitě museli potýkat se stejnými environmentálními a sociálními složitostmi,“ řekl Savolainen. „Existují ale věci, které jsou zcela jedinečné pro moderního člověka, který má složitou sexuální orientaci a preference, kterým se ve studii vůbec nevěnujeme,“ dodal.

Studie také varovala před „nesprávnou interpretací nebo zneužitím výsledků“. Vědci upozorňují, že se myšlenka příčin homosexuálního chování nedá bezmyšlenkovitě přenášet na sexuální chování osob stejného pohlaví u moderních lidí. Například podle nich není možné tvrdit, že větší sociální rovnost by mohla eliminovat homosexualitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...