Vědci objevili prastarého předka savců. Žil ještě před dinosaury na Mallorce

Paleontologům se podařilo objevit kosterní pozůstatky tvora, který žil v době, z níž až doposud chyběly fosilní doklady. V odborném časopisu Nature Communications vědci popsali, že se jednalo o zástupce vymřelého podřádu Gorgonopsia, který po Zemi chodil před 270 až 280 miliony lety – tedy ještě před tím, než se stali dominantním druhem dinosauři.

Původ savců je jedním z největších tajemství evoluce. Sice se o něm věda dozvídá stále více, ale přesto klíčové dílky skládačky chybí.

Na ostrově Mallorca teď paleontologové objevili kosterní pozůstatky tvora, který mohl být jedním z nejstarších známých předků savců. Nejde o nějakou nenápadnou „myšku“, jak by si někdo mohl představovat, ale o robustního šavlozubého predátora.

Před asteroidem

Evoluční cestu savcům (a ptákům) umetl přibližně před 66 miliony lety asteroid Chicxulub, který dopadl na Zemi a vyhladil asi tři čtvrtiny všech druhů, zejména dinosaury. Savci ale v té době již dávno existovali.

Nově objevený tvor se dochoval jen v úlomcích, mezi nimiž jsou kromě obratlů a části nohy i zlomky jeho lebky. To vědcům stačilo na jeho zařazení do vymřelého podřádu Gorgonopsia, ale nikoliv na přesnější určení.

Není to ale jen tak nějaký exemplář těchto tvorů – podle vědců byl vůbec nejstarším. V době, kdy žil, tedy před 270 až 280 miliony lety, ještě scházelo 25 milionů let do příchodu dinosaurů.

Bratranci savců

Stejně jako savci byla i zvířata z podřádu Gorgonopsia čtyřnohá, vybavená páteří, a stejně tak patřila do skupiny takzvaných synapsidů. Jenže o těchto tvorech se dochovalo poměrně málo důkazů. O některých dobách, kdy žili, se neví vůbec nich a nezachovala se z nich jediná kost. Jedna z takových mezer je hned na začátku druhu – vědci předpokládají, že žil výrazně dříve, než z jaké doby mají kosterní doklady. Nově objevený exemplář tuto mezeru částečně vyplňuje.

Zajímavý je ale ještě něčím jiným – až doposud byli tito živočichové nacházeni dál od rovníku, například v Rusku nebo v Jižní Africe. Tento nález se ale podařilo odhalit ve Středozemním moři, tedy zatím nejblíž k rovníku. Toto geografické určení má ovšem jiný význam, než by se mohlo zdát: v té době totiž ještě nebylo ani Středozemní moře, ani Evropa nebo Afrika. Jediným kontinentem tehdy byla Pangea – a oblast dnešní Mallorcy ležela přibližně v centru tohoto světadílu.

Sám o sobě je tento výzkum jen drobným pokrokem, ale v kontextu pomáhá zpřesnit pátrání po původu savců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 12 mminutami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 33 mminutami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 1 hhodinou

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 3 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
před 19 hhodinami

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 20 hhodinami

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.