Vědci „oživili“ zlovlky ze Hry o trůny. Mají tři štěňata

Nahrávám video

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.

Většina lidí je zná jako „zlovlky“, hlavně díky fantasy seriálu Hra o trůny, ale také z nejrůznějších videoher, knih a komiksů. Správně se ale tyto masivní vymřelé šelmy jmenují pravlci. Díky americkému projektu po deseti tisíci letech opět mohou výt na Měsíc.

Americká společnost Colossal Biosciences oznámila, že se jí podařilo změnit geny moderních vlků tak, že nově narozená mláďata dostatečně odpovídají geneticky těmto vyhynulým pravlkům. V současné době mají tři mláďata: samce Romula a Réma a samici Khaleesi, pojmenovanou podle jedné z postav Hry o trůny.

Půlroční štěňata vypadají roztomile, ale už nyní váží téměř čtyřicet kilogramů – a až dospějí, jejich hmotnost téměř jistě přesáhne dvojnásobek a možná dosáhne dokonce sta kilo. Přesně tak, jak tomu bylo u jejich pravěkých vzorů. Jinak se ale vlčata příliš na pohled od moderních vlků neliší, alespoň pro nekvalifikované oko. Pro odborníky už ale rozdíly vidět jsou: výraznější plece, o něco širší hlava a silnější hřbet než u dnešních vlků. Měli by mít také větší čelisti, ale to se výrazněji projeví až u dospělejších zvířat.

Pravlci vyhynuli přibližně před deseti tisíci lety, když končila poslední doba ledová a současně se do Ameriky dostali lidé. Přesná příčina jejich zmizení není známá, souvisí ale zřejmě s více faktory, včetně vymření jejich oblíbené kořisti, kterou tvořila dokonce i mláďata mamutů.

Společnost drží všechny tři znovustvořené zlovlky v izolaci na utajovaném místě – umožnila k nim přístup jen několika vybraným novinářům z velkých amerických médií. Společnost jim dělají jen jejich další vzdálení příbuzní: v rámci stejného projektu se Colossal Biosciences podařilo vytvořit i další velké psovité šelmy – vymírající severoamerické vlky rudohnědé.

Pravěk ze zkumavky

Společnost, která za „oživením“ (proč je slovo v uvozovkách, se dozvíte dál v článku) vlků stojí, založil teprve před čtyřmi lety americký podnikatel Ben Lamm. Právě s cílem vracet na planetu zvířata, která člověk vyhubil. Má ambice oživit pomocí genetických úprav nejen pravlky, ale také mamuty, vakovlky a mnoho dalších druhů, u nichž existuje nějaký dochovaný genetický materiál.

Nesnaží se o cestu, která je dobře známá z filmového Jurského parku: nepokouší se vytvořit zcela nový druh. Místo toho si Lamm a jeho vědci vezmou nejbližšího žijícího příbuzného vyhynulého tvora a tomu pak cíleně mění genetickou informaci tak, aby co nejvíce odpovídala vzoru.

V případě „zlovlků“ vycházeli odborníci ze dvou exemplářů: prvním byl zub starý třináct tisíc let, druhým kůstka z ucha stará víc než 72 tisíc let. Vědci extrahovali a sekvenovali pravěkou DNA z těchto dvou fosilií a sestavili z ní genom, který podle Shapira obsahuje více než 500krát více dat než předchozí analýzy.

A pak začala samotná práce v laboratoři. Z genomu pravěkého tvora dokázali přečíst, co ho odlišovalo od jeho moderních příbuzných. Překvapilo je, jak málo těchto rozdílů ve skutečnosti bylo. Rozhodli se „postavit“ své nové pravlky tak, že vybrali genetické znaky pro velikost, svalstvo, barvu srsti, strukturu srsti, délku srsti a vzorování srsti.

Celkem genetičtí inženýři provedli dvacet unikátních úprav čtrnácti genů v genomu vlka obecného. Společnost Colossal tvrdí, že se jedná o rekordní počet unikátních genetických úprav provedených na jakémkoli zvířeti. Pět geneticky upravených embryí se neujalo, jedno mládě krátce po narození uhynulo. Všechna tři, která přežila, jsou zatím plně zdravá.

Romulus
Zdroj: Colossal Biosciences
Remus
Zdroj: Colossal Biosciences

Jsou vlci opravdu oživení?

Vědci v tomto experimentu napodobovali v podstatě hlavně vnější znaky pravlků. Nedá se tedy proto objektivně říct, že by se podařilo tyto tvory oživit. Zvířata napodobují částečně vzhled pravěkých šelem, ale badatelé se (zatím) nesnažili o nápodobu myšlení, chování, povahy, mozku a všeho dalšího, co dělá druh unikátním.

Za zcela marketingový tah se pak dá označit genetická úprava barvy srsti pravlků na bílou. Pravěcí pravlci nepochybně občas bílý kožich mít mohli, ale neexistují důkazy o tom, že by to byla jejich základní nebo typická vlastnost. Jenže bílí predátoři jsou jednak vizuálně nápadnější a více zaujmou, jednak více připomínají zmíněné seriálové vlky ze Hry o trůny. V rozhovoru pro americký magazín Wired to nepřímo potvrdil i Ben Lamm.

Dobře fungující byznys

Díky atraktivnímu obsahu se daří Lammově společnosti získávat pozornost nejen médií, ale také investorů. Od nich už získala téměř 450 milionů dolarů, podle zakladatele firmy je teď její hodnota asi deset miliard dolarů (230 miliard korun).

Co na ní investory tak zajímá? Rozhodně to není jen možnost, že se budou v oborách prohánět bílí vlci nebo že se povedlo vylepšit myšku mamutí srstí:

Stejný typ genetických úprav se dá totiž použít také u hospodářských zvířat. A ne proto, aby měly krávy bujařejší rohy, ale třeba k tomu, aby získaly větší dojivost nebo byly odolnější proti nemocem, jako je slintavka a kulhavka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 5 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 12 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...