Vědci poprvé komunikovali s velrybami. Teď s pomocí AI analyzují, co jim kytovec „řekl“

Vědci poprvé na světě vedli „konverzaci“ s velrybou. Teď se snaží zjistit, co si tito savci vlastně povídají. Toto setkání by totiž mohlo být prvním krokem ke komunikaci s jinou než lidskou inteligencí, napsala BBC.

V roce 2021 u pobřeží jihovýchodní Aljašky šestičlenný tým přehrál nahrávku pozdravného volání keporkaka pomocí podvodního reproduktoru. Byli ohromeni, když jim další keporkak, kterého pojmenovali Twain, odpověděl konverzačním způsobem.

„Je to jako zažít jiný svět. Slyšíte, jak se vynořují na hladinu. Pak se ozve velký nádech, vidíte je a jsou všichni pohromadě jako skupina. Je to prostě neuvěřitelné,“ říká Josie Hubbardová, odbornice na chování zvířat, která si v současné době dělá doktorát na Kalifornské univerzitě.

Hubbardová byla na výzkumné lodi, která plula s vypnutými motory v kanálu Frederick Sound na Aljašce, když se poprvé setkala s keporkaky. „Podle předpisů musíte zastavit několik set metrů (od nich) a vypnout motor,“ nastínila vědkyně. Vzácně se podle ní stane, že se tito kytovci přiblíží. V tomto případě 38letý Twain skutečně připlul k lodi a pokračoval v kroužení kolem plavidla po dobu dvaceti minut.

Hledání mimozemské inteligence na Zemi

Badatelka je členkou výzkumného týmu Search for Extraterrestrial Intelligence (Pátrání po mimozemské inteligenci – SETI), který doufá, že pochopí složitost komunikace a inteligenci keporkaků. Hubbardová na horní palubě nevnímala práci zvukařů, která probíhala v podpalubí. Když se Twain konečně vzdálil, Hubbardová seběhla dolů a našla tam vzrušenou skupinku. Zjistila, že Twain se ozval a navázal „rozhovor“, který trval celých 20 minut.

Dlouhé, rytmické a neustále se vyvíjející velrybí písně se mohou rozléhat po oceánských dnech. Kytovci komunikují pískáním a pulzováním nebo pomocí echolokace malují obrazy svého podmořského světa.

Velryby okouzlují lidi už po staletí. Vykazují totiž dlouhý seznam chování podobného lidskému. Spolupracují mezi sebou i s jinými druhy. Navzájem se učí užitečným dovednostem, starají se o svá mláďata a hrají si. Na rozdíl od lidí však u velryb není dominantním smyslem zrak, ale sluch. Ponořte se 200 metrů pod hladinu oceánu a dostanete se mimo dosah světla. Na druhou stranu se zvuk může ve vodě pohybovat dál a rychleji než ve vzduchu.

Kytovci z podřádu kosticovců, včetně keporkaků či plejtváků obrovských, mají vyvinutý jedinečný hrtan, který jim umožňuje vydávat zvuky o velmi nízké frekvenci, které se mohou šířit na obrovské vzdálenosti. Naproti tomu podřád ozubených, který zahrnuje vorvaně, delfíny, sviňuchy a kosatky, patří mezi nejhlasitější živočichy na Zemi a ke komunikaci používá ultrarychlé cvakání, které mu slouží k echolokaci, aby „viděl“ svůj svět, a také jemné pulzy a pískání.

Evoluční příběh starý 50 milionů let

Kytovci se vyvíjeli více než 50 milionů let. Na zvuky spoléhají při vzájemné komunikaci, navigaci, hledání partnerů a potravy, obraně svých teritorií a zdrojů a při vyhýbání se predátorům. Jejich mláďata žvatlají podobně jako ta lidská, o některých se předpokládá, že mají jména, a skupiny z různých částí oceánu mají regionální dialekty. Velryby byly slyšeny, jak napodobují dialekty cizích skupin – a o některých se dokonce předpokládá, že se pokoušejí o lidskou řeč.

Zpěvy keporkaků jsou považovány za jedny z nejsložitějších v živočišné říši. První nahrávku pořídil v roce 1952 inženýr amerického námořnictva Frank Watlington. Téměř o 20 let později si mořský biolog Roger Payne všiml, že tato volání jsou uspořádána do opakujících se vzorců. To změnilo chápání velrybích vokálů a podnítilo zájem, který vedl k desetiletím výzkumu.

Výzkumný tým SETI doufá, že rozluštění komunikace velryb by mohlo pomoci porozumět mimozemšťanům, pokud se s nimi lidé setkají. Skupina předpokládá, že velrybí zvuky obsahují složitá inteligentní sdělení podobná jazykům, které používají lidé nebo potenciálně obyvatelé jiných planet. Podle McCowanové je však lidské chápání velrybí komunikace stále ještě v plenkách.

O více než 8000 kilometrů dál skupina odborníků na umělou inteligenci a zpracování přirozeného jazyka, kryptografů, lingvistů, mořských biologů, expertů na robotiku a podmořských zvukařů doufá, že využije AI k rozluštění konverzace vorvaňů.

Projekt CETI (Cetacean Translation Initiative), zahájený v roce 2020 pod vedením mořského biologa Davida Grubera, nepřetržitě nahrává skupinu velryb u pobřeží ostrova Dominika v Karibiku pomocí mikrofonů na bójích, robotických ryb a štítků připevněných na zádech velryb.

Podobné morseovce

Vorvani, kteří mají největší mozek ze všech živočichů, se shromažďují na hladině oceánu v rodinných skupinách a dorozumívají se pomocí sekvencí cvaknutí podobných morseovce.

„Je pro nás obtížné nahlédnout do jejich světa, kromě těchto velmi krátkých interakcí na hladině. Je to tak jedinečný, jemný tvor a děje se toho tolik,“ říká Gruber. „Pokaždé, když se podíváme, najdeme v jejich komunikaci hlubší složitost a strukturu,“ dodává. Věří, že se lidstvo dostává do bodu technologického pokroku, který znamená, že by mohlo velrybí komunikaci dekódovat.

Data shromážděná Gruberovým týmem byla zpracována pomocí algoritmů strojového učení k detekci a klasifikaci cvaknutí, přičemž výsledky mají být zveřejněny letos.

Gruber doufá, že výzkum projektu CETI posílí vztah lidí k přírodě. „Umělá inteligence by nám mohla umožnit pochopit komunikační systémy mnoha jiných forem života na mnohem hlubší úrovni. Myslím, že by bylo pro svět dobré, kdybychom skutečně naslouchali, kdybychom se hluboce zajímali o to, co nám velryby říkají,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...