Vědci poprvé nafilmovali zahnízdění lidského embrya

Nahrávám video

Španělští vědci úspěšně na videu zachytili, jak vypadá proces, kdy se lidské embryo zahnizďuje v děloze. Využili na to rovnou několik nových technologií a doufají, že to pomůže neplodným matkám.

„Okamžik zázraku vzniku života“ je oblíbené novinářské i literární klišé, ale ve skutečnosti je velmi obtížné říct, kdy přesně tento okamžik nastává – už jen proto, že jde spíše o proces, než nějaký skok. Jednou z nejdůležitějších částí tohoto procesu je takzvaná nidace.

Lidsky se tento proces označuje jako zahnízdění, při němž se embryo usazuje v děložní sliznici matky. Při přirozeném početí začíná šestý až sedmý den po oplodnění vajíčka spermií a končí dvanáctý den po oplodnění. Z oplodněných lidských embryí jich přežije celý proces jenom asi třicet procent.

Nidace je klíčová pro to, aby se z lidského embrya vyvinulo zdravé lidské dítě, klíčovou roli má zejména při umělém oplodnění, kdy se lékaři pokoušejí tento přirozený proces napodobit. Je sice velmi dobře popsaný, ale současně stále ještě nedostatečně prozkoumaný.

Aktivní embrya

Španělští vědci se pokusili pomocí těch nejmodernějších zobrazovacích metod ukázat, jak zahnízdění probíhá. Záběry, které pořídili, jim prozradily, že embrya se při zavrtávání do dělohy dostávají dovnitř značnou silou. Autoři věří, že jim poznatky pomohou lépe pochopit, proč se embrya tak často neimplantují, což by ve výsledku mohlo vést k účinnější léčbě neplodnosti.

Až doposud se zahnízdění embrya studovalo hlavně u zvířat: je to sice dost podobné tomu, co se děje s embryem lidským, ale ne dostatečně. Lidský organismus je natolik komplikovaný a unikátní současně, že je zapotřebí specializovaného výzkumu. Toto téma je ale navíc eticky natolik citlivé, že bez přesných nebo citlivých metod není bádání možné bez závažných dopadů na matku a/nebo embryo.

Jak to vyřešili španělští vědci? Vytvořili materiál, který napodobuje vnější děložní tkáň, ke které se embryo připojuje za účelem implantace. Tato gelovitá matrice je z větší části tvořena kolagenem, ale obsahuje také další proteiny důležité pro vývoj embrya. Díky tomuto vynálezu byli vědci schopni mikroskopicky zaznamenat, jak se lidské embryo implantuje. Pro srovnání také studovali embrya myší a zjistili několik důležitých rozdílů.

Ty spočívají zejména v tom, že lidské embryo se snaží do děložní tkáně doslova zakopat, jako voják do zákopu. Na rozdíl od toho myšího, které se jen rozprostře na povrchu tkáně.

Nejvíce na tomto pokroku autoři studie oceňují vývoj metody, kterou využili a kterou nabídnou také dalším vědcům, aby ji mohli i oni využít pro vlastní studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...