Vědci popsali, jaká psí plemena nejméně umírají na rakovinu. Našli zákonitost, má ale řadu výjimek

Podle studie provedené na Kalifornské univerzitě v Riverside mají středně velcí psi vyšší riziko vzniku rakoviny než největší a nejmenší plemena.

Vědci si chtěli studií ověřit jednu z teorií o vzniku rakoviny. Tento model předpokládá, že důležitým faktorem vzniku rakovinového bujení je velikost organismu, což výzkum potvrdil. Pravidlo platilo v rámci jednotlivých psích plemen, a do značné míry i napříč celou rozmanitou psí populací. Vědci v něm ale našli nečekaně velké množství výjimek, hlavně u těch největších druhů.

Více buněk, větší riziko?

Teorie pracuje se základním logickým předpokladem. Je běžné, že buňky získávají chyby nebo mutace, když se dělí a vytvářejí své kopie. Větší zvířata a ta, která žijí déle, mají více buněk a delší dobu života, během níž se tyto buňky dělí. A to by teoreticky mělo znamenat, že také mají více příležitostí získat mutace, které se nakonec stanou rakovinou.

„Vyvstává otázka, proč tedy nemáme více rakoviny než myš? A my víme, že nemáme. Riziko rakoviny se s přibývající velikostí jednotlivých druhů zvířat nezvyšuje,“ uvedl evoluční biolog z Kalifornské univerzity v Riverside a autor studie Leonard Nunney.

To ale neplatí pro živočichy stejného druhu. „Studie na lidech ukazují, že vysocí lidé mají rakovinu častěji než lidé malí. Na každých deset centimetrů výšky je tu asi desetiprocentní nárůst oproti základnímu riziku,“ přiblížil Nunney.

Aby tyto rizikové faktory pochopil lépe, potřeboval Nunney nějaký zvířecí druh s větším rozdílem mezi nejmenšími a největšími jedinci. A psi jsou k tomu skvělí. „Testování na psech je ještě lepší, protože můžete porovnat malou čivavu s velkou dogou. To je 35násobný rozdíl ve velikosti a tomu se lidé nemohou přiblížit,“ doplnil Nunney.

Potíže teriérů

Při zkoumání úmrtnosti psů pomocí tří různých souborů dat Nunney zjistil, že nejmenší psi, jako jsou němečtí trpasličí špici nebo čivavy, mají asi desetiprocentní šanci, že zemřou na rakovinu. Pro srovnání – spousta relativně velkých psů má více než čtyřicetiprocentní pravděpodobnost úmrtí na rakovinu.

Ve studii se ale objevily i některé zvláštní hodnoty, které vybočovaly z toho, co vědci čistě z dat o velikosti očekávali. Nejvyšší úmrtnost na rakovinu měli hladkosrstí retrívři, u nichž se objevoval sarkom s vyšší pravděpodobností, než předpovídaly statistiky. A také skotští teriéři trpí rakovinou častěji než ostatní malá plemena psů.

„Teriéři obecně mívají rakovinu častěji, než se vzhledem k jejich velikosti očekává,“ potvrzuje Nunney. Obecně ale studie podporuje myšlenku, že velikost je hlavním rizikovým faktorem pro vznik rakoviny – až na některé výjimky.

Sarkom je jakýkoli zhoubný nádor pojivové tkáně. Jedná se o nádor podpůrných tkání. Sarkomy představují méně než jedno procento všech nádorových onemocnění. Dvě hlavní skupiny sarkomů jsou sarkomy kostí a chrupavek a sarkomy měkkých tkání. Jen sarkomů měkkých tkání je ale přes sto druhů.

Délka života jako faktor

Například ta úplně největší plemena psů, jako jsou například dogy, totiž mívají rakovinu méně než plemena střední velikosti. Jenže tady je ve hře další faktor, který výše popsaný mechanismus narušuje –délka života psů se s velikostí zkracuje. Proč, to se zatím neví, ale platí to. „Na každý kilogram nárůstu typické velikosti plemene připadají asi dva týdny života. Velký pes má štěstí, když se dožije devíti let, zatímco malí psi se mohou dožít až čtrnácti let,“ vysvětluje Nunney.

Rakovina je nemocí typickou pro starší věk, takže díky kratší délce života mají největší psi nižší riziko vzniku tohoto onemocnění.

Podle této studie nicméně plemena psů s několika výjimkami opravdu odpovídají výše popsanému modelu rakoviny, který říká, že větší velikost a delší život poskytují buňkám více příležitostí k mutaci. „Překvapilo mě, jak dobře psi do tohoto modelu zapadají,“ říká Nunney. Jenže má stále otázky, na které tento model odpovědět nedokáže. „Nefunguje nám, když srovnáme myš se slonem nebo člověka s velrybou. Podkopává to tedy nějakým způsobem tento model?“

Nunney se domnívá, že schopnost zvířete vyhnout se rakovině skutečně roste s velikostí druhu. „Můj argument je, že prevence rakoviny je evolučně výhodná vlastnost, takže velryba bude mít více způsobů, jak rakovině předcházet, než myš,“ tvrdí.

Zatímco údaje o výskytu rakoviny u velryb jsou omezené, o výskytu rakoviny u slonů je více informací, protože se chovají v zoologických zahradách. „U slonů se moc případů rakoviny nenašlo. Jejich předkové, dávno před mastodonty, byli mnohem menší, takže jak se cestou k dnešní velikosti vyhnuli rakovině?“ táže se vědec, ale odpověď na tuto otázku zatím nemá. „Tajemství prevence rakoviny by se mohlo ukrývat v biologii těch největších zvířat,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...