Vědci: Problémy americké energetiky může vyřešit umělá inteligence

Transformace energetiky je natolik náročný úkol, že by trval jen lidskými silami celé generace. Vědci teď v nové zprávě zdůrazňují, jak moc může v tomto ohledu ve Spojených státech amerických, které chtějí být do roku 2050 na takzvané „čisté nule“, pomoci umělá inteligence.

Evropská unie má Green Deal. Ale také další světové hospodářské velmoci jako Čína, Indie nebo Spojené státy se snaží o totéž: snížit do poloviny století množství emisí skleníkových plynů na minimum. V případě USA jde o závazek dostat se na takzvanou „čistou nulu“ do roku 2050. Podle nové zprávy bude dosažení tohoto cíle vyžadovat bezprecedentní nasazení čistých energetických technologií a zásadní transformaci národní energetické infrastruktury. A zásadní roli v tom může hrát umělá inteligence (AI).

Za novou zprávou stojí stovka předních amerických expertů na energetiku, kteří pracují v tamních národních laboratořích – tedy centrech výzkumu zásadně důležitého pro budoucnost země. V dokumentu se shodli, že přechod na bezuhlíkovou energetiku je mimořádně složitý a náročný úkol. „Není ale nemožný, pokud využijeme transformační schopnosti umělé inteligence, aby nám v tom pomohla,“ podotkli odborníci.

Kompletní proměnu energetiky jen člověk nezvládne

Zpráva s názvem „AI for Energy“ je podle autorů rámcem pro to, jak může americké ministerstvo energetiky využít AI k urychlení transformace energetiky v zemi.

"Umělá inteligence dokáže zvládnout složitost (úkolu) a propojit více vědeckých a technických oborů, více typů modelů a dat a více priorit výsledků. Díky tomu může přijít s řešením velkých výzev, jako je masivní a rychlé zavádění čisté energie, které konvenční metody nedokážou," uvedl Rick Stevens z Argonne National Laboratory při ministerstvu energetiky.

Vědci v této zprávě popsali pěti zásadních oblastí, kde mohou umělé inteligence pomoci. Jsou to:

  • jaderná energie,
  • energetická rozvodná síť,
  • ukládání uhlíku,
  • skladování energie,
  • energetické materiály.


Všech pět těchto oblastí spojuje nutnost masivního a přitom rychlého navrhování a testování – ať už se to týká nových sítí, materiálů nebo systémů. A to všechno může AI výrazně podpořit například tím, jak dobře (a rychle) bude integrovat data z různých zdrojů a formátů, přičemž může i modelovat nebo ověřovat obrovské množství různých scénářů.

„AI má potenciál snížit náklady na projektování, licencování, zavádění, provoz a údržbu energetické infrastruktury o stovky miliard dolarů,“ zdůraznila Kirsten Laurin-Kovitzová, která pracuje jako zástupkyně ředitele laboratoře pro ředitelství jaderných technologií a národní bezpečnosti v Argonne. Vědci si také uvědomují, jak mohou tyto autonomní systémy pomoci s byrokracií. „Můžou urychlit procesy navrhování, zavádění a udělování licencí. Ty mohou představovat až padesát procent doby, kterou nová technologie potřebuje k tomu, aby se dostala na trh,“ zmínili.

Nový svět

Zapojení tohoto zatím nevyužitého potenciálu bude podle zprávy vyžadovat užší spolupráci vědců, firem a politiků – a to výrazně více než kdykoli v minulosti. Autoři analýzy se shodují, že se to ale vyplatí, už jen proto, že přechod k udržitelné energetice je podle nich jedním z nejdůležitějších úkolů současnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...