Vědci rekonstruovali podobu princezny z Býčí skály, která žila před 2500 lety

Odborníci z Muzea Blanenska s brněnskými antropology vytvořili na základě nalezené lebky možnou podobu postavy takzvané princezny z Býčí skály, která žila před více než 2500 lety. Přibližně třicetiletá žena zemřela ve starší době železné. Její lebka je jedním ze symbolů, unikátů a nejcennějších předmětů moravské archeologie. Rekonstrukci včetně šatů i šperků muzeum představilo veřejnosti. K vidění bude v expozici Cesta do pravěku Blanenska.

Lebku našel v roce 1872 s dalšími 40 kostrami archeolog Jindřich Wankel. Součástí nálezu byly i tisíce předmětů, nádob a šperků. Většinu v roce 1883 prodal do vídeňského Přírodovědného muzea, sám si nechal jen tři včetně lebky ženy, která je nyní součástí sbírek brněnského muzea.

Žena byla zřejmě obětována ve svatyni, která patřila k největším ve střední Evropě. Brněnští antropologové už v roce 2016 představili rekonstrukci její tváře včetně možného účesu. Vědci nyní tvář použili i při tvorbě celé její postavy. Změnili ale účes.

„Vzhledem k záměru zakomponovat do nové podoby princezny i párové zlaté vlasové spony, jež měly být nalezeny pod její lebkou, bylo zvoleno odlišné ztvárnění jejího účesu než v roce 2016,“ vysvětlil archeolog blanenského muzea Marek Novák.

Princezna jako živá

Tělo princezny vědci vytvořili metodou 3D skenování, aby odpovídalo výšce ženské postavy v daném období dějin. Zrekonstruovali také její možný oděv. „Celá tkanina je po nabarvení přízí utkána na rekonstrukci dřevěného tkalcovského stavu s hliněnými závažími. Takový postup dovoluje přiblížit se v nejvyšší možné míře textiliím, které máme z doby halštatské dochované v archeologických kontextech na našem území a v oblasti střední Evropy,“ popsala proces výroby oděvu Kristýna Urbanová.

Rekonstrukce princezny z Býčí skály
Zdroj: Daniel Bek/Muzeum Blanenska

Princeznu zdobí i repliky šperků, ozdobných spínadel, vlasových spon a opasku, které vědci vybrali výhradně ze souboru nálezů z Býčí skály.

„Návštěvníci tak mají unikátní možnost vidět originály šperků z Býčí skály a jejich repliky na postavě princezny na jednom místě. Archeologické nálezy se pravděpodobně vrátí do Vídně začátkem příštího roku, ale princezna v expozici už zůstane,“ uvedla ředitelka muzea Pavlína Komínková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 55 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 15 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 16 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 17 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 19 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.