Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.

Mohou to být jenom obrázky – alespoň tak je až doposud antropologové vykládali. Řeč je o třech tisícovkách znaků v podobě opakujících se čárek, teček a křížků, které se našly na 260 předmětech z doby před čtyřiceti tisíci lety. Pocházejí hlavně z jeskyní na území dnešního Německa, typickým zástupcem je malá figurka mamuta z jeskyně Vogelherd, jež je těmito znaky doslova posetá.

Figurka mamutěte vyrobená z mamutího klu je pokrytá symboly, které by mohly být pra-písmem
Zdroj: Universität Tübingen/Hildegard Jensen

Za výzkumem stojí spolupráce lingvisty Christiana Bentze a archeoložky Ewy Dutkiewiczové. Ti pravěké obrázky studovali pomocí výpočetní analýzy, která odhalila, že značky zřejmě mají nějaký systém. Výsledky jsou pro autory i recenzenty studie dobře vyargumentované a současně překvapivé: tak hluboko v propasti času se prapůvod písma nečekal.

„Švábská Jura je jednou z oblastí, kde se předměty s tímto typem znaků nacházejí nejčastěji, ale existují samozřejmě i jiné důležité oblasti. Nesčetné nástroje a sochy z paleolitu neboli starší doby kamenné nesou záměrné sekvence znaků,“ vysvětluje Dutkiewiczová. „Na pravěkých artefaktech se nachází spousta znakových sekvencí. Zatím v poznání jen kloužeme po povrchu,“ doplňuje.

Na tomto místě je nutné upozornit, že studie je stále ještě velmi spekulativní. Jde o velmi zajímavou interpretaci výsledků, ale není ani zdaleka jediná a pro její přijetí chybí více důkazů. Je ale možné, že například díky možnostem, jež přinášejí modely umělých inteligencí, se podaří ve znacích najít nějaké zákonitosti, které potřebné důkazy přinesou.

Artefakty s „písmem“

Artefakty pocházejí z doby mezi 45 a 35 tisíci lety před naším letopočtem. Tehdy se lidé druhu Homo sapiens, tedy předkové moderních lidí, dostali po dlouhé cestě z Afriky do Evropy. Tam se usadili, setkali se tam s neandertálci a s tímto druhem pak různými způsoby interagovali. A začali si také budovat svébytnou kulturu, z níž se nakonec vyvinula ta naše.

Jako lidé ukládáme a sdílíme informace. To nám umožňuje šířit znalosti nezbytné pro přežití a koordinovat velké skupiny. Naši předkové z rodu Homo využívali povrchy mobilních artefaktů a stěn jeskyní jako nosiče informací už od doby kamenné.
Christian Bentz a Ewa Dutkiewiczová

„Naše analýzy ukazují, že tyto sekvence znaků nemají nic společného se současnými písemnými systémy, které reprezentují mluvené jazyky a vyznačují se vysokou informační hustotou. Naproti tomu znaky na archeologických předmětech se často opakují – křížek, křížek, křížek, čára, čára, čára. Tento typ opakování není v mluveném jazyce běžný,“ říká archeolog.

Podle výzkumu je z datové analýzy jasné, že paleolitičtí lovci a sběrači si vyvinuli systém symbolů, jehož informační hustota je statisticky srovnatelná s nejstaršími proto-klínovými tabulkami ze starověké Mezopotámie, které vznikly až o čtyřicet tisíc let později.

A to není všechno, podobnost je i v dalších faktorech: i v nejstarším mezopotámském písmu se série znaků často opakují, a to dokonce v podobné frekvenci jako ty z mamutích artefaktů. „Z hlediska složitosti jsou obě sekvence znaků srovnatelné,“ konstatuje Bentz.

Pro srovnání: destička s nejstarším mezopotámským proto-klínovým písmem nápadně připomíná pravěké značky starší o celé desítky tisíc let
Zdroj: Staatliche Museen zu Berlin, Vorderasiatisches Museum/Olaf M. Tesmer

Vědce nejvíc překvapilo, jak se znakové systémy vyrovnaly proto-klínovému písmu. „Vycházeli jsme z hypotézy, že rané proto-klínové písmo bude podobnější dnešním systémům písma, hlavně kvůli jejich relativní časové blízkosti. Čím víc jsme je ale studovali, tím jasnější bylo, že rané proto-klínové písmo je velmi podobné mnohem starším paleolitickým znakovým sekvencím.“

To také podle něj znamená, že mezi starší dobou kamennou a vznikem prvních prototypů klínového písma se toho moc nezměnilo. Změna nastala asi před pěti tisíci lety, kdy se objevil nový systém, který lépe odpovídal potřebám stále složitější lidské společnosti – a umožnil jí předávat si obrovské množství informací napříč generacemi a vydláždil tak cestu pro moderní svět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěPrvní teplotní rekord v pátek padl už před obědem. Čeká se horší horko než ve čtvrtek

Současná vlna veder přináší i v pátek do České republiky vysoké a mnohde rekordní teploty. Kolem poledne už přepsalo teplotní rekord pět stanic, další ho vyrovnala. Meteorologové očekávají, že se teploty budou blížit čtyřiceti stupňům.
před 2 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 2 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 4 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 5 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 6 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 7 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
včera v 15:14

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.