Vědci se snaží vytvořit počítače fungující jako lidský mozek. Byly by pak mnohem rychlejší i chytřejší

Nahrávám video

Vědci usilovně pracují na neuromorfním počítači, který by fungoval podobně jako lidský mozek. V důsledku toho by byl rychlejší, chytřejší a účinnější než současné stroje. Mozek je však zatím suverénně nejdokonalejším zpracovatelem dat, experti se tak zatím jeho funkcemi hlavně inspirují.

V německé laboratoři experti detailně mapují lidský mozek pro vědecké účely. Aby složili 3D digitální obraz v celé jeho složitosti, musejí výzkumníci mozek nejdřív nařezat na sedm tisíc plátků, které pak naskenují.

„Při řezání velmi často rozdělíme samotné buňky. Pokud chceme mozek ve 3D zrekonstruovat, musíme najít přesné místo, kde k sobě pasují dvě části buňky, které byly odděleny,“ říká ředitelka The Human Brain Project Katrin Amuntsová.

Simulace mozkové aktivity
Zdroj: ČT24

Vědecký tým ve švýcarském Bernu i na základě těchto modelů staví neuromorfní počítač, který používá některé procesy inspirované právě mozkem. „Až jednoho dne dokážeme pochopit architekturu mozku, budeme mít umělý inteligentní systém fungující tisíckrát rychleji než ten z masa a krve, který sedí u tohoto stolu,“ podotkl neurovědec z Bernské univerzity Mihai Petrovici.

I ty nejvýkonnější počítače na světě zvládnou simulouvat jen malou část mozku

Technologie procesoru je klasická, po vzoru mozku však posílá při řešení úkolů malé objemy dat separátně více směry – jako kdyby informace létaly mezi umělými neurony.

Pokud jde o objem dat, kapacita počítače se zatím lidskému mozku nemůže rovnat. „Potřebujeme nejvýkonnější počítače na světě, abychom dokázali simulovat pouze malou část našeho mozku,“ vysvětlil odborník na superpočítače z The Human Brain Project Dirk Pleiter.

Obtížné bude zařídit třeba to, aby umělá inteligence napodobila lidské schopnosti, jako je kreativita nebo sebereflexe. „Je těžké si představit experiment, který by nám potvrdil, že si umělá síť vyvinula například vědomí,“ prohlásila Amuntsová.

Výzkumníci však věří, že jsou na správné cestě k neuromorfnímu počítači, který bude výrazně rychlejší, efektivnější a bude úspěšněji řešit úlohy, jež nemá předem naprogramované.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...