Vědci vylepšili dalekohled o velikosti planety. Zachytí černé díry v doposud nemožném detailu

Vědecký projekt Event Horizon Telescope (EHT) vyzkoušel vylepšenou metodu pozorování, díky které se podařilo získat přímo z povrchu Země zatím nejkvalitnější snímky vzdáleného vesmíru – tedy snímky s nejvyšším rozlišením. Je mezi nimi i nový pohled na černou díru, o padesát procent ostřejší než doposud.

„S EHT jsme získali první snímky černých děr díky detekci rádiových vln na frekvenci 230 GHz. Ale jasný prstenec, který jsme viděli a který vznikl ohybem světla v gravitaci černé díry, vypadal stále rozmazaně, protože jsme byli na absolutní hranici toho, jak ostré jsme mohli snímky udělat,“ řekl spoluvedoucí výzkumu Alexander Raymond z NASA.

„Při frekvenci 345 GHz budou naše snímky ostřejší a detailnější, což zase pravděpodobně odhalí nové vlastnosti (pozorovaných objektů, pozn. red.), a to jak ty, které byly dříve předpovězeny, tak možná i některé, které nebyly.“

Dalekohled, jaký svět neviděl

EHT je vlastně neexistující dalekohled s rozměry Země. Tento virtuální teleskop vznikl propojením několika rádiových antén po celém světě pomocí techniky zvané interferometrie. Pro získání snímků s vyšším rozlišením mají astronomové dvě možnosti: Zvětšit vzdálenost mezi rádiovými anténami nebo pozorovat na vyšší frekvenci. Vzhledem k tomu, že EHT už je vlastně velký jako celá planeta, bylo jedinou možností rozšířit její frekvenční rozsah. A přesně to teď vědci udělali.

Observatoře EHT využité k vytvoření "celoplanetárního dalekohledu"
Zdroj: EHT

Je to poprvé, co se to podařilo, změna nastavení byla ale nesmírně náročná – hlavně proto, že vodní pára v atmosféře pohlcuje vlny na frekvenci 345 GHz mnohem více než na frekvenci 230 GHz, což oslabuje signály z černých děr na vyšší frekvenci. Klíčem k úspěchu bylo zlepšit citlivost EHT, což vědci učinili zvětšením šířky pásma přístrojů a pak tím, že zkrátka počkali na ideální počasí na všech stanovištích.

Očekává se, že v důsledku těchto a dalších modernizací globální soustava zvýší množství ostrých a jasných dat, která má EHT k dispozici pro zobrazování, desetinásobně. To vědcům umožní nejen vytvářet podrobnější a citlivější snímky, ale také filmy s těmito „brutálními vesmírnými bestiemi“ v hlavních rolích.

„Úspěšné pozorování EHT na frekvenci 345 GHz je významným vědeckým milníkem,“ říká Lisa Kewleyová, ředitelka Centra pro astrofyziku na Harvardu. „Posunutím hranic rozlišení dosahujeme nebývalé jasnosti při zobrazování černých děr, kterou jsme slíbili již na začátku, a nastavujeme nové a vyšší standardy pro možnosti pozemního astrofyzikálního výzkumu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...