Vědci vytvořili digitální „prapolévku“. Simulovali v ní vznik života

Vědci ze společnosti Google provedli experiment, ve kterém se pokoušeli napodobit vznik života z neživé hmoty. Ve virtuálním prostředí vytvořili obrovské množství náhodných dat, která nechali interagovat, jako by na ně působily miliony let zcela náhodné vlivy. Mělo to připomínat takzvanou prebiotickou polévku, neboli prapolévku, z níž se podle řady vědeckých hypotéz měl vytvořit náhodnými kombinacemi molekul život. A přesně to stejné se stalo i v náročné simulaci.

Výsledkem experimentu byly podle vědců z Googlu samoreplikující se digitální „formy života“. Popsali to ve studii, která zatím neprošla recenzním řízením. Věří, že tento výzkum by mohl přispět k vysvětlení původu biologického života.

„Dokázat vyvinout samoreplikující se programy z náhodných výchozích bodů je velký úspěch,“ řekla pro časopis New Scientist Susan Stepneyová z University of York ve Velké Británii, která se ovšem na studii nepodílela. „Je to rozhodně velký krok k pochopení možných cest ke vzniku života, zde v prostředí zcela vzdáleném od standardního ‚mokrého softwaru‘ biologie,“ dodala.

Digitální polévka, primordiální kaše

Převládající vědeckou hypotézou je, že se život na Zemi vytvořil náhodně, zřejmě v místech, kde byla hustá koncentrace různých látek, z nichž se dnes skládá živá hmota. Mohly to být hydrotermální ventily v oceánech, jezírka poblíž minerálních pramenů nebo chladnější místa, do nichž dopadly meteority. V každém případě drtivá většina hypotéz počítá s tím, že nutná byla existence vody, proto se stále často mluví o primordiální kaši nebo prapolévce, byť samotná starší hypotéza s tímto názvem už je opuštěná.

Během miliard let a nespočtu drobných interakcí se někde z náhodné směsi vody a organických sloučenin podle teorie vytvořily první organismy. Ale jak přesně tento proces vypadal a zda vůbec mohl být reálný, se zatím nedařilo doložit. „Nemyslím si, že se stalo něco magického,“ řekl časopisu New Scientist spoluautor studie Ben Laurie, který pracuje jako softwarový inženýr ve společnosti Google. „Došlo k fyzikálním jevům, které se prostě odehrávaly často a po velmi dlouhou dobu, a daly tak vzniknout velmi složitým věcem,“ míní.

Vědci pod jeho vedením vytvořili analogii pravěkých podmínek v digitálním prostředí. V primordiální kaši nenastavili žádná pravidla a náhodně vytvořená data simulující mrtvou hmotu neměla žádné podněty pro aktivitu. Umožnili, aby se v prapolévce náhodná data náhodně setkávala a interagovala spolu. Díky tomu se mohl navzájem promíchat jejich kód a mohly tak vznikat nové kombinace původních dat.

Podmínky byly nastavené poměrně přísně, přesto se z tohoto chaosu zrodil řád v podobě „samoreplikujících se digitálních organismů“. To znamená, že vznikala data, která se v průběhu dalších změn kopírovala dál napříč generacemi – kdyby se to stejné stalo v reálném světě, odpovídalo by to množení organismů.

„Primordiální polévka“ v digitální podobě
Zdroj: ArXiv

Vědci ale současně nezaznamenali další důležitou podmínku vzniku života. Vzniklé „organismy“ totiž nezískávaly výrazně složitější strukturu, což v opravdovém světě proběhlo. Autoři experimentu pro to zatím nemají vysvětlení, ale předpokládají, že to je důsledkem omezení jejich pokusu, zejména nedostatečnou výpočetní kapacitou: simulace dostatečně dlouhé doby a dostatečně velkého množství interakcí byla pro vybavení, kterým disponovali, příliš náročná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...