Vědci vytvořili digitální „prapolévku“. Simulovali v ní vznik života

Vědci ze společnosti Google provedli experiment, ve kterém se pokoušeli napodobit vznik života z neživé hmoty. Ve virtuálním prostředí vytvořili obrovské množství náhodných dat, která nechali interagovat, jako by na ně působily miliony let zcela náhodné vlivy. Mělo to připomínat takzvanou prebiotickou polévku, neboli prapolévku, z níž se podle řady vědeckých hypotéz měl vytvořit náhodnými kombinacemi molekul život. A přesně to stejné se stalo i v náročné simulaci.

Výsledkem experimentu byly podle vědců z Googlu samoreplikující se digitální „formy života“. Popsali to ve studii, která zatím neprošla recenzním řízením. Věří, že tento výzkum by mohl přispět k vysvětlení původu biologického života.

„Dokázat vyvinout samoreplikující se programy z náhodných výchozích bodů je velký úspěch,“ řekla pro časopis New Scientist Susan Stepneyová z University of York ve Velké Británii, která se ovšem na studii nepodílela. „Je to rozhodně velký krok k pochopení možných cest ke vzniku života, zde v prostředí zcela vzdáleném od standardního ‚mokrého softwaru‘ biologie,“ dodala.

Digitální polévka, primordiální kaše

Převládající vědeckou hypotézou je, že se život na Zemi vytvořil náhodně, zřejmě v místech, kde byla hustá koncentrace různých látek, z nichž se dnes skládá živá hmota. Mohly to být hydrotermální ventily v oceánech, jezírka poblíž minerálních pramenů nebo chladnější místa, do nichž dopadly meteority. V každém případě drtivá většina hypotéz počítá s tím, že nutná byla existence vody, proto se stále často mluví o primordiální kaši nebo prapolévce, byť samotná starší hypotéza s tímto názvem už je opuštěná.

Během miliard let a nespočtu drobných interakcí se někde z náhodné směsi vody a organických sloučenin podle teorie vytvořily první organismy. Ale jak přesně tento proces vypadal a zda vůbec mohl být reálný, se zatím nedařilo doložit. „Nemyslím si, že se stalo něco magického,“ řekl časopisu New Scientist spoluautor studie Ben Laurie, který pracuje jako softwarový inženýr ve společnosti Google. „Došlo k fyzikálním jevům, které se prostě odehrávaly často a po velmi dlouhou dobu, a daly tak vzniknout velmi složitým věcem,“ míní.

Vědci pod jeho vedením vytvořili analogii pravěkých podmínek v digitálním prostředí. V primordiální kaši nenastavili žádná pravidla a náhodně vytvořená data simulující mrtvou hmotu neměla žádné podněty pro aktivitu. Umožnili, aby se v prapolévce náhodná data náhodně setkávala a interagovala spolu. Díky tomu se mohl navzájem promíchat jejich kód a mohly tak vznikat nové kombinace původních dat.

Podmínky byly nastavené poměrně přísně, přesto se z tohoto chaosu zrodil řád v podobě „samoreplikujících se digitálních organismů“. To znamená, že vznikala data, která se v průběhu dalších změn kopírovala dál napříč generacemi – kdyby se to stejné stalo v reálném světě, odpovídalo by to množení organismů.

„Primordiální polévka“ v digitální podobě
Zdroj: ArXiv

Vědci ale současně nezaznamenali další důležitou podmínku vzniku života. Vzniklé „organismy“ totiž nezískávaly výrazně složitější strukturu, což v opravdovém světě proběhlo. Autoři experimentu pro to zatím nemají vysvětlení, ale předpokládají, že to je důsledkem omezení jejich pokusu, zejména nedostatečnou výpočetní kapacitou: simulace dostatečně dlouhé doby a dostatečně velkého množství interakcí byla pro vybavení, kterým disponovali, příliš náročná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 13 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 14 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.