Vědci z Harvardu vyrobili robotickou rybu. Pohání ji lidské srdeční buňky

Tým vědců z Harvardovy univerzity a z Emoryho univerzity v USA sestavil „biohybridní“ rybu z papíru, plastu, želatiny a dvou pásů živých buněk srdečního svalu. Jejich stahy poháněly ocas ryby ze strany na stranu a umožňovaly jí plavat. Výzkumníci vydali výsledky svého experimentu v časopise Science.

„Přínosem tohoto rybího projektu je, že se stále snažíme zvládnout řemeslo používání živých buněk jako základního stavebního kamene,“ řekl jeden z autorů studie Kit Parker. „Srdce je nesmírně složité a nestačí jen napodobit jeho anatomii. Je třeba znovu vytvořit biofyziku, aby bylo možné dosáhnout robustního chování, které se vyžaduje při konstrukci umělých srdcí pro děti, které se narodily se zdeformovaným srdcem,“ dodal výzkumník.

Parker již dříve veřejnoprávnímu rozhlasu NPR řekl, že vědci si zpočátku nebyli jisti, jak dlouho hejno umělých rybek vydrží. Nakonec ale plavaly více než 100 dní.

Bioroboti jsou tady

„Tím, že jsme do této ryby replikovali biofyziku srdce, jsme v těchto buňkách aktivovali různé procesy, které jim mají pomoci se udržet,“ popsal Parker. „Doufáme, že v našem dalším snažení udržíme tyto buňky a tkáně naživu mnohem déle než třeba čtyři a půl měsíce,“ uvedl.

Svalové buňky v experimentu při cvičení údajně zesílily, což je pozitivní náznak, že by se tento postup mohl uplatnit při léčbě srdečních selhání.

Parker byl dříve členem harvardského týmu, který v roce 2016 sestrojil malého robotického rejnoka, kterého poháněly srdeční buňky z potkana. Vědec navzdory nynějšímu úspěšnému objevu říká, že je třeba udělat ještě mnoho práce.

„Naučili jsme se, co jsme se potřebovali naučit. Přizpůsobili jsme vynálezy našim současným snahám o pochopení dětských nemocí. Nyní se posouváme dál a snažíme se vytvořit komplexnější model trojrozměrného mořského organismu s využitím lidských srdečních buněk a lidské srdeční biofyziky,“ řekl vědec.