Vědci z Harvardu vyrobili robotickou rybu. Pohání ji lidské srdeční buňky

Vědci z Harvardovy univerzity sestrojili umělou rybu, jejíž ocas pohánějí buňky z lidského srdce. Experiment vzbuzuje naději na pokrok v léčebných metodách srdečních problémů, jako jsou například kardiostimulátory.

Tým vědců z Harvardovy univerzity a z Emoryho univerzity v USA sestavil „biohybridní“ rybu z papíru, plastu, želatiny a dvou pásů živých buněk srdečního svalu. Jejich stahy poháněly ocas ryby ze strany na stranu a umožňovaly jí plavat. Výzkumníci vydali výsledky svého experimentu v časopise Science.

„Přínosem tohoto rybího projektu je, že se stále snažíme zvládnout řemeslo používání živých buněk jako základního stavebního kamene,“ řekl jeden z autorů studie Kit Parker. „Srdce je nesmírně složité a nestačí jen napodobit jeho anatomii. Je třeba znovu vytvořit biofyziku, aby bylo možné dosáhnout robustního chování, které se vyžaduje při konstrukci umělých srdcí pro děti, které se narodily se zdeformovaným srdcem,“ dodal výzkumník.

Parker již dříve veřejnoprávnímu rozhlasu NPR řekl, že vědci si zpočátku nebyli jisti, jak dlouho hejno umělých rybek vydrží. Nakonec ale plavaly více než 100 dní.

Bioroboti jsou tady

„Tím, že jsme do této ryby replikovali biofyziku srdce, jsme v těchto buňkách aktivovali různé procesy, které jim mají pomoci se udržet,“ popsal Parker. „Doufáme, že v našem dalším snažení udržíme tyto buňky a tkáně naživu mnohem déle než třeba čtyři a půl měsíce,“ uvedl.

Svalové buňky v experimentu při cvičení údajně zesílily, což je pozitivní náznak, že by se tento postup mohl uplatnit při léčbě srdečních selhání.

Parker byl dříve členem harvardského týmu, který v roce 2016 sestrojil malého robotického rejnoka, kterého poháněly srdeční buňky z potkana. Vědec navzdory nynějšímu úspěšnému objevu říká, že je třeba udělat ještě mnoho práce.

„Naučili jsme se, co jsme se potřebovali naučit. Přizpůsobili jsme vynálezy našim současným snahám o pochopení dětských nemocí. Nyní se posouváme dál a snažíme se vytvořit komplexnější model trojrozměrného mořského organismu s využitím lidských srdečních buněk a lidské srdeční biofyziky,“ řekl vědec.

Robotický rejnok
Zdroj: Harvard University

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...