Vědci zřejmě objevili neznámý druh pravěkého člověka. Dračí muž by mohl být bližším příbuzným než neandertálci

Více než 140 tisíc let stará lebka by podle čínských vědců mohla změnit dosavadní pohled na lidskou evoluci. Velmi dobře zachovalá fosilie totiž podle nich patří dosud neznáménu druhu člověka, kterého pojmenovali homo longi neboli „dračí muž“. Podle studie publikované v časopise The Innovation  by mohl být moderním lidem bližší než neandertálci.

Původně lebku našli v roce 1933 čínští dělníci, kteří během japonské okupace stavěli most přes řeku Sung-chua v Charbinu na severovýchodě Číny. Ve snaze zabránit, aby se k nálezu dostali Japonci, ji pak jeden z nich ukryl v opuštěné studni. Přibližně před třemi lety pak krátce před svou smrtí o skrýši řekl svému vnukovi.

Následně se velmi zachovalá fosilie dostala do rukou mezinárodního týmu vědců, který vedl profesor Čchiang Ťi z čínské Hebei Geo University. 

„Myslím, že je to jeden z nejdůležitějších nálezů posledních 50 let,“ uvedl Chris Stringer z Přírodopisného muzea v Londýně, který se také projektu účastnil. „Je to nádherně zachovaná fosilie, dodal.“

Padesátník s velkou hlavou

Podle výzkumníků je lebka nejméně 146 tisíc let stará a má primitivní i moderní rysy. Je podstatně větší než průměrné lebky ostatních zástupců rodu homo a má dostatek prostoru pro moderní lidský mozek. Přítomné jsou mimo jiné také velké čtvercové oční důlky.  „Ten chlapík měl obrovskou hlavu,“ poznamenal Stringer. 

Vědci se domnívají, že lebka patřila přibližně padesátiletému muži. Jeho tělo bylo velmi veliké, což mu umožnilo čelit drsným asijským podmínkám a mimo jiné odolávat extrémně chladným zimám.

„Byl silně stavěný, velmi robustní,“ řekl další spoluautor výzkumu, profesor Si-ťün Ni z Hebei Geo University. „Je těžké odhadnout výšku, ale mohutná hlava by mohla naznačovat, že byl vyšší, než je průměr moderních lidí,“ dodal.

„Dračí muž“

Čínští vědci došli k závěru, že lebka z Charbinu je zástupcem samostatné vývojové větve, která je moderním lidem bližší než neandertálci. Nový druh nazvali „homo longi“ neboli „dračí muž“.

 Stringer je však o poznání zdrženlivější. Fosilie se podle něj podobá lebce, která se našla na konci sedmdesátých let v okolí čínského města Ta-li (Dali). „Raději bych jej nazýval ,homo daliensi', ale na tom tolik nezáleží. Důležité je, že se jedná o třetí linii oddělenou od neandertálců a homo sapiens,“ uvedl. 

Jednou z možností podle něj je, že „dračí muž“ patřil mezi denisovany. „Musíme být ale opatrní. Kromě DNA potřebujeme mnohem komplexnější kosterní materiál denisovanů,“ dodal Stringer. 

„Provokativní tvrzení“

Opatrní jsou v tomto ohledu také někteří další vědci. Například John Hawks z  University of Wisconsin-Madison se domnívá, že myšlenka nové lidské větve je „provokativní tvrzení“. Lebky totiž podle něj mohou být vzájemně podobné i u od sebe vzdálených druhů. Myšlenka, že by se mohlo jednat o denisovana, by podle něj mohla být dobrou hypotézou, s novými druhovými jmény by ale počkal.

„Myslím, že se ve vědě nacházíme ve špatném okamžiku, když pojmenováváme nové druhy u těchto lidí s velkým mozkem, kteří se křížili navzájem,“ dodal.

Podle Marka Maslina z University College London zase lebka z Charbinu poskytuje další důkazy, že lidská evoluce nebyla pouhým stromem, ale hustým propleteným keřem. „Nyní víme, že existovalo až deset různých druhů homininů najednou, když se objevil náš vlastní druh,“ podotkl.

Objev dračího muže vědci ohlásili nedlouho poté, co izraelští archeologové ohlásili objev homo nešer ramla. Tento dosud neznámý předek člověka byl podle nich podobný neandertálcům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...