Vědci zrekonstruovali podobu brouka z období dinosaurů. Jeho fosilii našli v barmském jantaru

Vědcům se podařilo zrekonstruovat podobu brouků, jejichž 99 milionů let staré fosilie nalezli badatelé loni v barmském jantaru. Mezinárodní tým pod vedením Davida Perise z Bonnské univerzity a Robina Kundraty z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty zjistil detailní morfologii těchto brouků pomocí moderní výpočetní tomografie. Zařadili je do příbuzenství kovaříků. Výsledky studie pomohou podle nich lépe pochopit evoluci hmyzu v období druhohorní křídy.

Paleontolog David Peris několik exemplářů zajímavých brouků nalezl v lednu 2019 v druhohorním jantaru pocházejícím ze státu Kačjin v severní Barmě. Vědci z Česka, Španělska, Německa a USA spolu s ním poté začali detailně studovat jejich morfologii.

Pro virtuální rekonstrukci jednoho z velmi dobře zachovalých jedinců využili metodu výpočetní tomografie. „Na základě podrobného studia morfologie prostřednictvím moderní výpočetní tomografie jsme dokázali tyto brouky z období dinosaurů lépe zařadit a zjistili jsme, že byli velmi blízce příbuzní zástupcům dodnes žijící čeledi kovaříkovitých,“ uvedl Robin Kundrata z katedry zoologie, druhý hlavní autor studie a zároveň odborník na tuto skupinu brouků.

Svědectví o složení dávných ekosystémů

Hmyz uložený mnoho milionů let ve starém jantaru podává vědcům svědectví nejen o diverzitě a morfologii tehdy žijících evolučních linií, ale také o složení dávných ekosystémů, které se v mnohém lišily od těch nynějších. Kromě morfologie tedy vědci analyzovali také evoluční historii brouků na konci druhohor, kdy v měnícím se prostředí byla většina nahosemenných rostlin nahrazena kvetoucími krytosemennými rostlinami, což bývá často označováno jako křídová revoluce.

Tyto výrazné změny ekosystému umožnily prudký rozvoj mnoha skupin hmyzu, jako jsou zejména opylovači květů. Naopak další skupiny, které byly do té doby adaptovány na evolučně starší nahosemenné rostliny, tyto zásadní změny neustály a vyhynuly.

Vědci postupně sestavili seznam fosilních čeledí brouků z křídového jantaru, včetně zkoumaného druhu, které jsou známy pouze z té doby. Jelikož se nevyskytují v pozdějším fosilním záznamu, předpokládají, že nepřežily konec období druhohor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...