Více lesů a původní přírody významně zpomalí klimatickou změnu, tvrdí vědci

Pokud by se podařilo obnovit ztracenou a poškozenou přírodu, mohlo by to z atmosféry odstranit až třetinu nadbytečného oxidu uhličitého. Významný potenciál v tom mají země jihovýchodní a východní Evropy.

Spalování fosilních paliv je hlavním zdrojem, kterým se lidskou činností dostává do atmosféry oxid uhličitý. Za posledních 250 let lidé do atmosféry dodali přibližně 2355 miliard tun oxidu uhličitého. Víc než polovina tohoto množství, tedy asi 1000 až 1250 miliard tun oxidu uhličitého, je stále v atmosféře. Spolu s dalšími skleníkovými plyny toto množství uměle dodaného CO2 způsobuje zvýšení energetického příkonu na zemském povrchu o téměř 3,5 wattu na metr čtvereční, což je ekvivalent celkového oteplení naší planety asi o 2,4 stupně Celsia.

Naštěstí se část tohoto oteplení kompenzuje vlivem chladicího účinku aerosolů, oblaků a odrážení radiace v tropických oblastech, takže ve skutečnosti je pozorované oteplení „jen“ 1,2 až 1,3 stupně Celsia.

Nová studie v odborném časopisu Nature nyní ukazuje, že je možné z atmosféry odstranit až třetinu tohoto „nadbytečného“ CO2. Jak? Především ochranou původních ekosystémů a podporou zalesňování, čímž se zvýší množství uhlíku v půdě i biomase.

  • Koncentrace oxidu uhličitého se uvádějí v „jednotkách na milion“ – také pod zkratkou PPM (parts per million). Hodnota CO2 kolem 400 PPM tedy znamená, že 400 částic z milionu částic v atmosféře je právě oxid uhličitý. 

Tímto způsobem by bylo možné snížit koncentraci CO2 v atmosféře na – z hlediska vlivu na změnu teploty přijatelnou – mez pod 350 ppm, přičemž v současnosti je koncentrace CO2 v atmosféře kolem 415 ppm.

Priorita opětovného zalesnění/uvedení ekosystému do původního stavu z hlediska účinnosti vázaní uhlíku z atmosféry. Čím nižší procento, tím vyšší priorita
Zdroj: Nature

Kde to jde a kde ne

Potenciál vazby atmosférického uhlíku do půdy je přitom v různých částech světa rozdílný. Obecně největší je v tropických oblastech, které byly z velké části odlesněny. Zde lze ale oprávněně namítnout, že opětovné zalesnění v těchto regionech bude velmi problematické s ohledem na hustotu zalidnění a zemědělské aktivity tamních obyvatel.

Poměrně významný potenciál, a tedy vysokou prioritu, má ale i zalesňování v jihovýchodní a východní Evropě. Naopak rozsáhlé východní oblasti Severní Ameriky, případně i západní Evropy mají potenciál poměrně malý. Priorita oblastí byla stanovena s ohledem na biodiverzitu, zmírnění klimatické změny a minimalizaci nákladů na obnovu původních ekosystémů.

Tyto nadějné změny je ale nutné provést včas – nejpozději do roku 2050. Pokud se to nepodaří, zůstane potenciál této vazby uhlíku do půdy nevyužitý.

Problém samozřejmě ale zůstává i v tom, že lidstvo jako celek každý rok do atmosféry dodává další miliardy CO2 a ostatních skleníkových plynů, zejména metanu. Tyto emise je nutné v mezičase rovněž výrazně snížit, pakliže má být výsledkem opravdové naplnění cílů Pařížské dohody z roku 2015, kdy nárůst globální teploty na naší planetě má zůstat výrazně pod dvěma stupni Celsia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěTeplotní rekordy už padly na většině stanic

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě předpokládají místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia. Že se to vyplní, naznačují měření už od rána.
10:15Aktualizovánopřed 28 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 7 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 21 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 23 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 23 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
včera v 12:17

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.