Videohry mohou za jistých okolností zlepšovat duševní zdraví

Tým odborníků na duševní zdraví, lidské chování a ekonomii, který působí v několika japonských institucích, zjistil, že hraní videoher může být za určitých podmínek prospěšné pro duševní zdraví.

Vědci využili možnost, kterou jim nabídla pandemie covidu-19. Tehdy byli lidé v Japonsku podobně jako ve většině evropských zemí na několik týdnů izolovaní ve svých domovech, nemohli se věnovat řadě obvyklých činností a byli odkázaní na různé náhražkové aktivity. Psychologové proto mohli dobře porovnat, které takové činnosti lidem opravdu pomohly, a které naopak spíše škodily. Výsledky popsali v odborném časopise Nature Human Behavior.

Předchozí výzkumy, které sledovaly dopady pravidelného a dlouhodobého hraní videoher na duševní zdraví, přinesly rozporuplné výsledky. Některé naznačují, že to může vést k příznakům závislosti; u dospívajících někdy i k sociální izolaci a v některých případech dokonce k agresivnímu chování. Světová zdravotnická organizace zašla tak daleko, že „herní poruchu“ klasifikovala jako duševní onemocnění.

Jiné studie ale naznačují, že takové interpretace jsou přehnané. Jedním z problémů, na které vědci zkoumající tento fenomén při pokusech o studium takových dopadů narazili, je obtížná kvantifikace – většina studií byla prováděna v kontrolovaném prostředí, což mohlo ovlivnit výsledky. Pro tuto novou studii našel výzkumný tým příležitost studovat dopad videoher na velké množství lidí mimo laboratoř – na lidech, kteří během prvních dnů pandemie uvázli doma.

Japonsko a pandemie

Během lockdownů v Japonsku prudce vzrostla poptávka po herních konzolích a hrách. Výrobci konzolí se snažili zajistit spravedlivý a rovný přístup k těmto zařízením tím, že pořádali loterie – vítězové měli možnost koupit si buď Sony PlayStation 5, nebo Nintendo Switch; poražení si museli najít jiné způsoby, jak se zabavit.

Psychologové si uvědomili, že to představuje ideální příležitost otestovat vliv hraní videoher na zcela náhodně vybranou a současně jasně popsanou skupinu hráčů. Vytvořili proto dotazník určený k měření duševního zdraví a množství času stráveného hraním her a rozeslali ho lidem účastnícím se výše popsaných loterií. Obdrželi 97 602 odpovědí, plně vyplněných a připravených k analýze.

Hraní ano, ale s mírou

Autoři studie zjistili v odpovědích určitý vzorec. Lidé, kteří si během lockdownů užívali v loterii získané videohry, měli větší pocit životní spokojenosti než ti, kteří nehráli. To je podle psychologů důležité, protože právě tento pocit je klíčovou složkou duševního zdraví. Je spojený s mnoha pozitivními projevy, naopak jeho nedostatek bývá spojovaný s řadou duševních problémů.

Má to ale hranice, potvrdil také výzkum. A ta hranice je podle studie docela přesně definovaná: jsou to tři hodiny. Pokud lidé trávili s konzolemi delší čas, žádný vyšší pozitivní vliv se už neprojevoval. Pro srovnání: podle nové české studie až čtvrtina dětí ve věku jedenáct až patnáct let a patnáct procent dospívajících hraje v Česku počítačové hry rizikově, tedy stráví u nich více než čtyři hodiny denně.

Autoři připouštějí, že podmínky byly sice do značné míry zvláštní, ale přesto se jednalo o realističtější situaci než testy v laboratořích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...