Vombati zachraňují zvířectvo ohrožené australskými požáry. Jejich rozsáhlé nory přinášejí útočiště

Australské požáry zničily domy, spálily lesy i buš, a dokonce roztavily skleněné lahve. Ani ony ale neměly takovou sílu, aby dokázaly poškodit nory vombatů. A právě tyto podzemní ekosystémy nyní slouží jako přirozená ochrana pro ostatní zvířata.

Vombati, velcí australští vačnatci vzhledem připomínající chlupatého čuníka, se stali nečekanými spasiteli ostatních zvířat, píše australský tisk. Poprvé o tom informovaly instagramové stránky novozélandské pobočky Greenpeace: vombati podle nich měli ostatním zvířatům aktivně pomáhat, aby našla cestu do jejich nor. Greenpeace se za to později omluvila – že by vombati jako nějací pastýři pomáhali, to je podle biologů nesmysl.

Jádro této informace je ale pravdivé, potvrzuje řada přírodovědců. Vombati ostatním zástupcům australského ekosystému opravdu pomáhají, ale nevědomky. Naposledy to dokázaly záběry, které pořídil dokumentarista Peter Hylands. Vydal se do národního parku Cobargo, aby zdokumentoval, jak dramatické tam byly dopady požárů, a také aby pátral po přeživších zvířatech. 

Našel jen spáleniště, většina lesa lehla popelem. „Viděli jsme tam ptáky, kteří zemřeli v letu a pak padli k zemi, když se snažili před požárem uniknout,“ popsal Hylands svou zkušenost pro Yahoo News Australia. „Bylo to strašné, strašné… Ale pak jsme tam viděli zvířata, která byla ohněm zcela nezasažená, a ta se musela ukrýt pod zemí. To je jediné možné vysvětlení, když jde o tak silné požáry,“ dodal.

Oheň, který připravil krajinu o většinu vegetace, současně odhalil, jak vypadá svět, který pomohl zvířatům přežít. Jde o podzemní chodby, které si vytvářejí vombati: tento systém chodeb tvoří vlastní ekosystém, jenž je normálně zbytku světa neviditelný.

„V oblasti žije značné množství vombatů, a proto zde mají rozsáhlé sítě těchto tunelů,“ popisuje Hylands.

Svět pod světem

Vombati jsou tím, že jejich nory využívají jiná zvířata, známí již déle. Potvrzuje to i bioložka Brigitte Stevensová, která pracuje pro neziskovou organizaci Wombat Awarenesses Organisation.

Je specialistkou na jeden ze tří žijících druhů vombatů, na vombata tuponosého. Tento vačnatec měřící téměř jeden metr a vážící až 30 kilogramů si podle ní vytváří podzemní systémy dosahující až několik set metrů čtverečních, jež disponují až desítkou vchodů. Stevensová narazila i na výjimečné nory – ta vůbec největší měla 89 vchodů a celkem se táhla pod územím o rozměrech asi 360 hektarů.

Tato obří prostora, kterou vombati vyhloubili, ale nebyla obývána jen jimi; poskytovala útulek i mnoha dalším druhům. „Protože žijí v suchých a horkých oblastech kontinentu, mnoho dalších zvířat se na ně spoléhá, aby přežila,“ uvádí bioložka. Podle ní jde o nesmírně důležité tvory s obrovským dopadem na ekosystémy.

Jejich nory jsou plné hmyzu, plazů i ptáků, kteří se sem ukrývají před počasím. Odpočívají zde ale také ježury, koalové a občas i klokani. Chodby si oblíbily dokonce také ovce. Právě díky těmto podzemním městům mají vombati výrazně nižší úmrtnost než ostatní australská zvířata.

Neobvyklý trus vombatů

Vombati jsou slavní nejen těmito norami, ale také svým trusem. Zanechávají totiž po sobě výkaly v podobě velmi pravidelných kostiček. Každá měří asi dva centimetry, najednou jich po sobě vombati nechávají čtyři až osm. V průběhu jedné noci ovšem po sobě tito noční tvorové zanechají dohromady kolem stovky kostiček trusu.

Nenechávají je nicméně jen tak válet volně v přírodě – sbírají je a strategicky umísťují kolem svého teritoria. Jednak jim slouží jako jakési hraniční kameny, které vymezují jejich území, současně si tímto způsobem vombati hledají partnery.

Výkaly vombata
Zdroj: jomilo75/Flickr Commons

Smysl podivných tvarů vědci znali, ale netušili přesně, jak je možné, že zažívací trakt tak bizarní podobu vytváří. Vombati nemají střeva ani řitní otvor, které by odpovídaly formě trusu, takže celý proces musí být značně složitý.

Popsat přesný průběh si předsevzala expertka na hydrodynamiku tělesných tekutin z Georgia Institute of Technology Patricia Yangová. Výsledky svého mnohaletého výzkumu představila loni na setkání Americké lékařské společnosti. 

Yangová se svým týmem zkoumala mrtvé vombaty, které přejely v Austrálii automobily. Zpočátku vycházela z hypotézy, že krychlovitý tvar začíná vznikat už na začátku cesty střevem, ale postupně vědci zjišťovali, že je to naopak až v závěru.

Došli k tomu, že za transformaci mohou elastické vlastnosti vombatích střev. Střeva mohou pod tlakem měnit svůj tvar, a tak vombati dokážou z tuhnoucích výkalů vytvarovat krychličky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...