Vosy bodají jen výjimečně. Lidstvo je potřebuje k přežití, ukazuje výzkum

Vosy jsou většinou sice pokládány za nenáviděný hmyz, ve skutečnosti jsou to ale nesmírně důležití predátoři škůdců, opylovači rostlin, a navíc zdroj antibiotik budoucnosti. Jejich roli zkoumal mezinárodní vědecký tým.

Autoři studie se zaměřili na rozsáhlou skupinu hmyzu, kterému se lidově říká vosy – pokusili se popsat, co 33 tisíc druhů těchto zvířat přináší ekosystémům, a tedy i lidské společnosti.

Některé náznaky z různých částí světa ukazují, že vosy jsou odolnější než ostatní druhy hmyzu; zatímco na většině planety hmyzu v posledních dekádách výrazně ubývá, vos se to možná příliš netýká. Snad i proto, že je jich stále hodně a některé druhy (jako třeba agresivní asijské sršně) mají dokonce potenciál stát se invazivními druhy. Představují pro řadu lidí hrozbu. Jejich žihadla totiž mohou být nejen bolestivá, ale dokonce potenciálně smrtící. Lidé proto projevují vůči vosám nepřátelství.

„U včel nám ani moc nevadí, že dávají žihadla, protože víme, co nám dávají a že jsou pro nás užitečné,“ uvedla pro deník Guardian autorka studie, entomoložka Seirian Sumnerová. „Zmapovali jsme proto různé druhy vos, podle toho, jaké jsou jejich ekosystémové služby. Zjistili jsme, že vosy by mohly být stejně cenné jako včely - jen kdybychom jim dali větší šanci.“

Studie, která vyšla v odborném časopise Biological Reviews, analyzovala pět stovek vědeckých zpráv o vosách, které dávají žihadla. Autoři pracovali s tím, že existuje asi 100 tisíc známých druhů vos, ale 70 tisíc z nich je parazitických – jsou bez žihadel a docela dobře prozkoumané. Používají se už dokonce v zemědělství k hubení škůdců bez použití insekticidů. „Existuje asi 22 tisíc druhů včel. Vosy jsou předchůdci včel: takže včely jsou vlastně vosy, které zapomněly lovit,“ řekla Sumnerová.

Použití jiného dravého hmyzu k ochraně plodin ročně ušetří přibližně 400 miliard dolarů, ale o využití vos se zatím prakticky neuvažuje, zjistili vědci. A to přesto, že výzkum ukázal, že vosy jsou v říši hmyzu předními predátory.

Antibiotika budoucnosti?

„Samotářské vosy jsou úžasné, jejich jed má v sobě neuvěřitelný koktejl, který paralyzuje kořist a má v sobě také spoustu antibiotik,“ uvádí entomoložka. Mnoho samic těchto druhů vos totiž klade svá vajíčka do kořisti, která není mrtvá, ale jen paralyzovaná právě vysoce účinným jedem. „Chtějí se tedy ujistit, že je jídlo správně uchované,“ dodává Sumnerová. Antimikrobiální vlastnosti vosího jedu a slin, ale i sekretů larev jsou v tradiční medicíně uznávány již dlouho, v posledních letech se dostávají do centra zájmu i moderní vědy.

Řada výzkumných týmů po celém světě hledá, jak těchto unikátních vlastností vosího jedu využít. Už roku 2018 například oznámili vědci z Massachusettského technologického institutu, že se jim podařilo pro tento účel upravit peptidy jihoamerické vosy – zabíjejí bakterie, ale pro lidské buňky nejsou nijak škodlivé. 

Užiteční opylovači?

Analýza profesorky Sumnerové a jejího týmu také odhalila, že vosy navštěvují nejméně 960 rostlinných druhů, kde zřejmě fungují jako opylovači; z nich 164 jich je zcela závislých na opylování. Patří mezi ně orchideje, jejichž květy napodobují sexuální anatomii samic vos – a tak k sobě přitahují samce tohoto druhu.

Vosy navštěvují květiny, aby se samy nakrmily jejich nektarem: hmyz, který uloví, slouží pouze pro larvy v hnízdech. Vědci si zatím nejsou zcela jistí, jestli toto chování skutečně opyluje rostliny. U některých druhů to je ale velmi pravděpodobné, protože mají tělíčka pokrytá chloupky podobně jako včely a bývají často pokryté pylem.

Ale právě role vos jako možných opylovačů patří k tématům, která nejsou dostatečně prozkoumaná a na která se chtějí vědci více zaměřit. Lepší pochopení tohoto fenoménu může pomoci v době, kdy včelstva po celém světě mají čím dál větší problémy s adaptací na vlivy lidské společnosti.

Špatná pověst je dílem minulosti

Podle Sumnerové nebude vůbec snadné překonat odpor veřejnosti vůči vosám. Má totiž dlouhou historii a je založený na řadě kulturních vzorců. Například už starověký zakladatel vědy Aristoteles sice napsal v knize Historia Animalium, že vosy patří k nejpracovitějším zvířatům vůbec (vedle včel, pavouků a mravenců) a že jsou to dokonce tvorové političtí, ale že na rozdíl od včel v sobě nemají vůbec nic božského.

Podobně negativně jsou vykreslené i v Bibli – tam Bůh posílá sršně jako trest rovnou na třech místech.

Poslal jsem před vámi sršně, kteří před vámi vyhnali ty dva emorejské krále. Nebylo to vaším mečem ani lukem.
Jozue
24:12 B21

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, padl moravský rekord

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě vědci předpokládali místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia, tato hranice byla pokořena už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 56 mminutami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 59 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 8 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 22 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
včera v 14:40

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
včera v 14:30

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
včera v 12:17

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.