Výrazné omezení pohybu bylo nejúčinnějším opatřením proti šíření covidu, ukazuje velká studie

Vědci stále řeší, která z opatření proti covidové pandemii byla smysluplná, která měla být ostřejší – a která byla naopak spíše kontraproduktivní. Nyní vytvořili model využívající informace o stovkách čínských měst a popsali na něm, co opravdu zabíralo proti šíření viru SARS-CoV-2.

Pandemie covidu udělila lidstvu tvrdou lekci o tom, jak je stále ještě zranitelné novými chorobami. Co když se ale objeví další podobná hrozba, která bude ještě smrtelnější? Tým epidemiologů z několika australských univerzit se zaměřil na to, jaká z opatření proti covidu se opravdu osvědčila.

Než bylo dostupné očkování, spoléhaly se vlády hlavně na to, že se pokoušely omezovat mobilitu lidí, případně na různé mechanické překážky, jež stavěly hráz mezi potenciálně nakažené a zdravé.

Vědci použili reálná data o šíření viru SARS-COV-2 během pandemie. Jejich cílem bylo lépe pochopit, jak se taková nemoc šíří z člověka na člověka ve vysoce propojeném globálním prostředí. Epidemiologové využili populační model založený na údajích o pohybu lidí z 340 čínských měst, který velmi věrně kopíruje vývoj případů covidu na počátku pandemie a dává díky tomu vědě spoustu užitečných poznatků o šíření viru.

Zákaz cestování fungoval nejlépe

Výsledky ukázaly, že nejvýznamnějším faktorem, který zrychloval šíření nemoci byla doba cestování mezi městy – vypočtená na základě maximální povolené rychlosti pro danou silnici a vzdálenosti mezi průjezdní silniční sítí – těsně následovaná počtem osob pohybujících se mezi městy.

Model také potvrdil, že drobná omezení pohybu nestačí k tomu, aby významně ovlivnila šíření mezi městy. „Bohužel, drobné omezení cestování není účinné: patogen si rychle najde alternativní cesty mezi komunitami,“ upozornili vědci. Doopravdy může zabrat jen velmi silné a tedy drastické omezení pohybu lidí mezi městy – to může reálně výrazně zpomalit šíření infekce.

Výzkum nabízí pohled, který epidemiologii doposud chyběl. Jeho výsledky totiž nabízejí mnohem lepší pochopení toho, jak se infekční nemoci šíří v globálně propojeném světě. Mohou se tedy podle autorů hodit v budoucnu v případě dalších možných pandemií. „Tyto poznatky jsou zásadní pro vývoj účinných strategií pro řízení a zmírnění dopadu pandemií v globálním měřítku,“ tvrdí autoři.

Jak to bylo v Česku

Podobná opatření, o nichž studie hovoří, byla zavedena i v České republice. Vzhledem k závažné epidemiologické situaci bylo poprvé cestování mezi okresy zakázané při první vlně covidu 16. března 2020, znovu o rok později kvůli šíření britské a jihoafrické mutaci koronaviru.

„Nechceme nikoho šikanovat, ale potřebujeme chránit životy a zabránit kolapsu našich nemocnic. Epidemiologická situace je extrémně špatná, proto musíme zásadně omezit pohyb a setkávání lidí. Pokud omezíme kontakty, nebude se vir šířit,“ argumentoval tehdejší ministr vnitra a předseda Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (tehdy ČSSD).

Jak účinná tehdy tato opatření byla a jak se vyplatila vůči jiným, u nás zatím nebylo detailně popsáno. Není tedy jasné, zda by se model popsaný na čínských městech podobně potvrdil také v jiném společenském kontextu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...