Webbův teleskop naznačil život na exoplanetě. Odhalil specifickou molekulu

Díky Webbovu dalekohledu se podařilo NASA odhalit nové detaily o planetě, která může skýtat velmi vhodné podmínky pro život. Je nejen ve správné vzdálenosti od své hvězdy, ale také některé signály z její atmosféry nemají zatím jiné vysvětlení, než je přítomnost života.

Když vědci spustili vesmírný Webbův dalekohled, slibovali si od toho, že by jednou mohli najít planetu, kde je život. Teď naznačují, že se to možná povedlo.

Teleskop se podíval znovu a detailně na exoplanetu K2-18 b, která leží asi 120 světelných let od Země v souhvězdí Lva, je skoro devětkrát těžší než naše rodná planeta a v ničem nepřipomíná jakékoliv těleso ve Sluneční soustavě.

Nový průzkum ukázal, že v její atmosféře se vyskytují molekuly, které obsahují uhlík – podle všeho jsou to mimo jiné metan a oxid uhličitý, což jsou plyny do značné míry spojené s životem. Celkově to podle americké vesmírné agentury NASA naznačuje, že by K2-18 b mohla být takzvanou hyceánskou exoplanetou. To znamená kombinaci atmosféry bohaté na vodík a povrchu pokrytého oceánem složeným z vody.

Složení atmosféry exoplanety K2-18 b
Zdroj: NASA

Vědci to tušili už dříve, když planetu sledovali Hubbleovým kosmickým dalekohledem, jenže tehdy jim chyběly detailní informace. Ty přinesl až Webbův teleskop. Astronomové teď mohou mnohem lépe studovat objekt, který je pro ně nesmírně zajímavý; takové světy jsou totiž velmi slibným prostředím pro hledání důkazů o existenci života na exoplanetách.

„Naše výsledky zdůrazňují, jak důležité je zohledňovat při hledání mimozemského života různá obyvatelná prostředí,“ vysvětlil Nikku Madhusudhan, astronom z University of Cambridge a hlavní autor nové studie. „Tradičně se pátrání po životě na exoplanetách zaměřuje především na menší kamenné planety, ale větší hyceánské světy jsou podstatně vhodnější pro pozorování atmosféry.“

Nejzajímavější molekula

Že je na planetě vodní oceán, podle NASA vyplývá právě z výskytu metanu a oxidu uhličitého a současně nedostatku amoniaku. Ale Webb odhalil ještě něco dalšího – molekulu jménem dimethylsulfid (DMS). Tu lze považovat za ještě zajímavější a důležitější než metan a oxid uhličitý dohromady.

Proč? Na Zemi totiž vzniká pouze jediným způsobem – působením živých organismů. Většina DMS v zemské atmosféře pochází z fytoplanktonu v mořském prostředí.

Vědci zdůrazňují, že důkazy o existenci DMS v atmosféře exoplanety nejsou stoprocentní, bude proto ještě zapotřebí je potvrdit.

Další pozorování budou následovat

Planeta K2-18 b leží v takzvané obyvatelné zóně, to znamená, že některé další podmínky nutné k existenci života jsou u ní splněné. Neleží ve žhavé výhni moc blízko své hvězdě ani příliš daleko od ní, kdy by na ní bylo nesnesitelně chladno. Přesto to podle NASA neznamená, že by tam život nutně musel být.

„Tyto výsledky jsou výsledkem pouhých dvou pozorování K2-18 b, přičemž mnoho dalších je na cestě,“ dodal člen týmu Savvas Constantinou z University of Cambridge. „To znamená, že naše práce zde je pouze ranou ukázkou toho, co může Webb pozorovat u exoplanet v obyvatelné zóně.“

Stejná skupina vědců teď chce provést další výzkum pomocí Webbova spektrografu MIRI (Mid-Infrared Instrument), který, jak doufají, dále potvrdí jejich zjištění a poskytne nové poznatky o podmínkách na K2-18 b.

„Naším konečným cílem je identifikace života na obyvatelné exoplanetě, což by změnilo chápání našeho místa ve vesmíru,“ uzavřel Madhusudhan. „Naše zjištění jsou slibným krokem k hlubšímu pochopení hyceánských světů při tomto hledání.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...