Z Enceladu tryskají do kosmu komplexní organické molekuly, ukazuje studie

Měsíc Enceladus, který obíhá kolem Saturnu, je už dvě desítky let podezřelý, že by mohl v oceánu pod svým ledovým povrchem skrývat život. Nový výzkum přináší další náznaky, že by to mohla být pravda.

Evropští vědci, kteří prozkoumali data shromážděná sondou Cassini, zjistili, že Saturnův měsíc Enceladus chrlí do okolí komplexní organické molekuly. „To je jasným znamením, že v jeho podzemním oceánu probíhají složité chemické reakce. Některé z těchto reakcí by mohly být součástí řetězců, které vedou k ještě složitějším molekulám, potenciálně biologicky relevantním,“ uvádějí autoři studie, která vyšla v časopise Nature Astronomy.

Podle nich jsou tyto nové objevy dalším velmi silným argumentem, proč by se k tomuto vesmírnému objektu měla vypravit speciální mise Evropské kosmické agentury (ESA), jež by se měla dostat nejprve na jeho oběžnou dráhu a posléze na tomto tělese přistát.

Kosmické střípky ledu

Sonda Cassini objevila první důkazy o tom, že Enceladus má pod svou ledovou povrchovou vrstvou skrytý oceán, už roku 2005. Tehdy se ukázalo, že z trhlin v ledu poblíž jižního pólu měsíce tryskají proudy vody, které vystřelují do vesmíru kousky ledu. Vlastně spíše kousíčky: jsou totiž menší než zrnka písku. Některé z nich dopadají zpět na povrch měsíce, zatímco jiné unikají do vesmíru a dostávají se do známého Saturnova prstence.

Vizualizace erupcí ze dna oceánu Enceladu
Zdroj: ESA/Science Office

„Cassini detekovala vzorky z Enceladu po celou dobu, kdy prolétala Saturnovým prstencem E. V těchto ledových zrnkách jsme již našli mnoho organických molekul, včetně prekurzorů aminokyselin,“ shrnuje výsledky těchto starších pozorování hlavní autor nové studie Nozair Khawaja.

Tato ledová zrnka v prstenci mohou být celé stovky let stará. Jak stárla, „zvětrávala“ – nikoliv vlivem větru, který v kosmu pochopitelně není, ale vlivem okolního prostředí, hlavně intenzivním kosmickým zářením. Vědci chtěli prozkoumat čerstvá zrnka vyvržená mnohem později, aby získali lepší představu o tom, co se přesně děje v oceánu Enceladu.

A přesně to se povedlo roku 2008, kdy Cassini proletěla sprškou ledu z Enceladu, která obsahovala ta nejnovější ledová zrna, která astronomové zatím zaznamenali. Z analýzy vyplývá, že střípky ledu měly při nárazu do přístroje Cosmic Dust Analyzer (CDA) na sondě rychlost přibližně 18 kilometrů za sekundu a opustily Enceladus jen několik minut před nárazem. Proč je právě rychlost tak důležitá?

Ledová zrna podle Khawajy obsahují nejen zmrzlou vodu, ale také další molekuly, včetně těch organických. Při nižších nárazových rychlostech se led rozbije a signál ze shluků molekul vody může zakrýt signál z určitých organických molekul. „Ale když ledová zrna narazí na CDA rychle, molekuly vody se neshlukují a my máme šanci vidět tyto dříve skryté signály,“ vysvětluje vědec.

Snímek Enceladu ukazuje erupci
Zdroj: ESA/NASA

Takhle to může vypadat jednoduše, ale vědcům trvalo celé roky, než se jim povedlo dát dohromady všechna data z předchozích průletů sondy, vyhodnotit je a nakonec je aplikovat na analýzu vzorků získaných roku 2008. Zjistili, že některé organické molekuly, které už dříve našli v Saturnově prstenci, se vyskytovaly také v čerstvých ledových zrnech. To potvrzuje, že vznikají v oceánu Enceladu.

Objevili ale také úplně nové molekuly, které zatím nebyly v ledových zrnech z Enceladu nikdy vidět. Na Zemi se právě tyto konkrétní molekuly podílejí na řetězcích chemických reakcí, které nakonec vedou ke vzniku složitějších molekul, které jsou nezbytné pro život.

Život pod ledem?

Organické molekuly ještě nemusí znamenat život. Tento termín totiž označuje „jen“ chemicky čistou látku, jejíž molekuly obsahují vždy jeden nebo více atomů uhlíku. Ale právě z nich vznikají složitější řetězce molekul, jež se pak stávají „cihličkami, z nichž se staví dům života“.

„Existuje mnoho možných cest od organických molekul, které jsme našli v datech sondy Cassini, k potenciálně biologicky relevantním sloučeninám, což zvyšuje pravděpodobnost, že tento měsíc je obyvatelný,“ říká Khawaja. „V datech, která v současné době zkoumáme, je mnohem více informací, takže se těšíme, až v blízké budoucnosti zjistíme více.“

Nicolas Altobelli, vědec projektu ESA Cassini, dodává: „Je fantastické vidět nové objevy vycházející z dat sondy Cassini téměř dvě desetiletí po jejich shromáždění. To opravdu ukazuje dlouhodobý dopad našich vesmírných misí. Těším se na porovnání dat ze sondy Cassini s daty z jiných misí ESA, které navštívily ledové měsíce Saturnu a Jupitera.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 19 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 21 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 22 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 23 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
včera v 07:30

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.