Z krunýřů invazivních krabů může být ekologické nádobí. V Kanadě se pokouší vyřešit dva problémy současně

Tým kanadských vědců přišel s nápadem, jak se zbavit nebezpečného invazivního kraba a současně získat obnovitelný zdroj umělé hmoty využitelný například na výrobu ekologického nádobí.

Vědci z McGillovy univerzity pod vedením Audrey Mooresové pracují na projektu, který by měl využít přemnožených krabů pobřežních. Ti se u kanadských břehů začali ve větším množství objevovat od osmdesátých let dvacátého století a rychle se stali jedním z nejrozšířenějších invazivních druhů planety.

Podle kanadských expertů se jedná dokonce o jeden z deseti nejhorších invazivních druhů planety. Samice tohoto bezobratlého tvora dokáží během svého života vyprodukovat až 175 tisíc vajíček – díky tomu je tento druh schopný velmi rychle se šířit po planetě.

Navíc jsou značně odolní vůči všem změnám, které se v současné době v oceánu odehrávají. A také mají jen málo přirozených nepřátel a navíc vydrží mimo vodu až několik dní, na rozdíl od zvířat, která jsou jejich konkurenty.

Biologická „umělá hmota“, při jejímž vzniku se neuvolňují toxické látky

A protože jsou to predátoři, jejich dopad na původní ekosystémy, kam pronikli, je enormní. Kanada se intenzivně snaží o likvidaci těchto zvířat. Chemici z McGilovy univerzity přišli na to, jak to spojit s něčím, co může prospět i přímo lidské společnosti.

Tým doktorky Mooresové tyto kraby zkoumal a analyzoval jejich krunýře. Přišel s technologickým postupem, kdy se krunýř nejprve rozdrtí na prach, ten se spojí se speciálním práškem a tímto způsobem se získá chitin. Tento sacharid se pak dá využít na výrobu biologické „umělé hmoty“, velmi pevné, tvárné a současně odolné.

Je podobná sklu, takže chemici by ji chtěli používat na výrobu nádobí, od talířů, přes sklenice, až po průmyslově využitelné nádoby. Procedura je unikátní v tom, že jde o první umělou hmotu, která při svém vzniku i zániku neuvolňuje žádné toxické látky. Podobné experimenty sice vznikaly už dříve, ale k zisku chitinu bylo potřeba kyseliny chlorovodíkové.

„Pokud se nám povede současně snížit množství invazivních krabů a přitom omezit plasty v oceánech, myslím, že jde o skvělou a inovativní cestu, jak řešit oba problémy,“ uvedla doktorka Mooresová pro stanici CBS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...